Renesanční architektura a její kouzla v Praze

Praha je jako renesanční šperkovnice, kde se historie mísí s magii na každém kroku.

Letohrádek královny Anny – BELVEDER

Letohrádek je nejznámější a nejvyhledávanější renesanční stavbou v Praze. Dřívě se mu říkalo Matematický dům. Nachází se v Královské zahradě Pražského hradu a je považován za nejčistší ukázku renesanční architektury v Česku, také jako příklad italské renesance severně od Alp. Byl postaven v letech 1538–1565 na popud Ferdinanda I. Habsburského pro jeho manželku Annu Jagellonskou.

Využití letohrádku

Letohrádek měl rekreační funkci, protože mohl být panovníkem užíván k jeho dennímu odpočinku. Případně k neformálnímu vykonávání některých panovnických pracovních povinností.
Také byl někdy užíván i dalšími členy královské rodiny, případně některými významnými příslušníky královského dvora. Měl také funkci reprezentační, jako místo pro individuální návštěvy a prohlídky vznešených návštěvníků Hradu, nebo jako místo pro konání luxusních panovnických plesů a slavností.

Renesanční prvky:

Arkádová lodžie – Mezi jeho hlavní a typické renesanční prvky patří přízemí s arkádovou lodžií zdobenou bohatými reliéfy zobrazujícími mytologické a historické scény a jónské sloupy.  

Reliéfní výzdoba – Stěny arkády jsou zdobeny velkým souborem reliéfů s mytologickou tematikou, ale i s výjevy z lovů a válek. 

Střecha ve tvaru obráceného trupu lodi – Renesanční tesařská konstrukce podkroví, připomínající obrácený trup lodi, je naprosto unikátním prvkem. Je to plechová dominanta, která uchvátí každého návštěvníka.

Zpívající fontána – Před letohrádkem se nachází renesanční Zpívající fontána, která je dalším významným prvkem jeho architektonického okolí. Je nejenom slavná, ale i zajímavá tím, že nevydává zvuk díky jakémukoliv mechanismu nebo hudebníkům, ale jemným dopadům kapek vody na kovové dno fontány. Tím vzniká melodické cinkání, které připomíná zpěv. Je to umělecký zázrak své doby.

Martinický palác v Praze

Nachází se na Hradčanském náměstí v Praze. Budova byla postavena několik let po požáru Hradčan a Malé strany v roce 1541. Vznikla přestavbou několika gotických domů. Jeho dnešní podoba je spojena se jménem Jaroslava Bořity z Martinic. Ten byl jako jeden ze dvou pánů vyhozen z okna Pražského hradu během defenestrace. Zajímavé bylo, že se oba zachránili a pád přežili, a to díky svahu pod okny a hromadě hnoje. Tento palác byl navržen jako zmenšená verze královského sídla a tím je unikátní ukázkou renesanční architektury.

Martinický palác dnes slouží jako kulturní a společenské centrum, a je to místo, kde se neustále setkávají zástupy lidí až do současnosti. V paláci byl například v roce 1993 poprvé veřejnosti představen Tančící dům v Praze.

Renesanční prvky

Sgrafitová výzdoba fasády – Palác je proslulý bohatou sgrafitovou výzdobou, která zobrazuje biblické i mytologické výjevy – například příběhy Josefa Egyptského, Samsona či Herkula. Vypadá to, jako kdyby si majitelé nechali vyzdobit svůj dům komiksy. Proto jsou zdi tak zajímavé.

Malované trámové stropy – V době renesance byly malované stropy symbolem bohatství a vzdělanosti majitele. V Martinickém paláci sloužily nejen jako dekorace, ale i jako vyjádření moci rodu Martiniců – jejich erb (hvězda a leknínové stvoly) je dokonce vsazen do hlavního průčelí v původní podobě.

Tyto bohatě malované trámové stropy dodnes patří k nejlépe dochovaným v Praze.

V jižním křídle paláce se nachází Velký sál s kazetovým stropem, který je unikátní svou výzdobou s výjevy Nejsvětější Trojice nebo Posledního soudu.

Závěr

Renesanční architektura v srdci Prahy nám zanechala příběhy plné krásy a lidské tvořivosti. Letohrádek královny Anny a Martinický palác jsou tak jasným důkazem, že i stavební kameny mohou vyprávět své vlastní příběhy.

Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Letohr%C3%A1dek_kr%C3%A1lovny_Anny
https://cs.wikipedia.org/wiki/Martinick%C3%BD_pal%C3%A1c
https://www.martinickypalac.cz/historie-palace/
https://prague.eu/cs/objevujte/prazsky-hrad-letohradek-kralovny-anny/