Adolf Born byl český malíř, kreslíř, ilustrátor, animátor, karikaturista a kostýmní výtvarník. Byl znám svými monarchistickými postoji.
Život
Narodil se v Českých Velenicích, kde se mluvilo česky i německy. V letech 1949–1950 studoval výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, později přešel na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou a na Akademii výtvarných umění (1953–55) v Praze, kde u prof. A. Pelce absolvoval. Během studií ho ale nejvíce ovlivnil František Tichý. Adolf Born sdílel jeho fascinaci cirkusy a varieté. Tehdejší filmové týdeníky v něm vzbudily náklonnost k exotice a zájem o individuality, jako byl etiopský císař Haile Selassie I. nebo Čankajšek. Literárně Borna nejvíce ovlivnili autoři bajek Krylov, La Fontaine a Ezop, z českých spisovatelů Bohumil Hrabal, Karel Poláček a Jaroslav Hašek.
Patřil k zakládajícím členům tvůrčí skupiny Polylegran, kterou v roce 1959 založil s dalšími karikaturisty, sdružujícími se okolo časopisu Mladý svět. Pravidelně se účastnil společných výstav této skupiny.
Dílo a proslavení
Od roku 1960 byla jeho díla vystavena po celém světě a získal za ně mnoho cen. Jeho doménou je grafika suchá jehla, lept a především litografie. V roce 1962 se oženil a v roce 1964 se mu narodila dcera Erika Bornová. Jeho nejznámější díla zahrnují ilustrace knih od Miloše Macourka (Mach a Šebestová, Žofka), Julese Verna (Trosečník z Cynthie), A. Dumase staršího (Tři mušketýři), Vojtěcha Steklače (série Boříkovy lapálie) a jiné. Např. kresby Adolfa Borna Turci před Vídní (z r. 1989), si povšimli němečtí autoři publikace Dějiny Turecka, Klaus Kreiser a Christoph K. Neumann. Připomínají, že jeho díla byla úspěšně vystavena v r. 2005 v Istanbulu. Na straně 243 českého vydání vědecko-historické publikace byl český malíř Adolf Born zmíněn jako velký obdivovatel Turecka.
Je také autorem kostýmů a dekorací k opeře Antonína Dvořáka Čert a Káča inscenované v Národním divadle, dále inscenace hudební fakulty HAMU – opera V studni Viléma Blodka.
Jeho animace vtipně glosují děj i ve filmové sérii o básnících (Jak svět přichází o básníky, Jak básníci přicházejí o iluze, Jak básníkům chutná život), a nechybějí ani v závěrečném dílu Jak básníci čekají na zázrak, který byl uveden do kin měsíc před jeho smrtí.
Jeho scénografická činnost představuje výtvarnou spolupráci s Miroslavem Horníčkem v Divadle J. K. Tyla v Plzni a výpravy pohádek pro Divadlo Jiřího Wolkera v Praze.
Nedílnou součástí Bornovy tvorby jsou poštovní známky; s Českou poštou spolupracoval od roku 1992. Zhotovil návrhy známek např. k 500. výročí objevení Ameriky (1992), k 740. výročí narození cestovatele Marca Pola (1994), navrhl poslední známku druhého tisíciletí a první známku třetího tisíciletí či vánoční a velikonoční známky.
Výlet do XXI. století
Mach a Šebestová
Profesor Sigmund Freud analyzuje svůj vlastní sen
Můj názor
Adolf Born má velmi výstižný humor ve velké většině jeho surrealistických děl, který podle mě výrazně charakterizuje český smysl pro vtip či absurditu témat a konkrétních scénářů. Hodně mě zaujímá kontrast barev, který je často vybledlý, ale přesto velmi živý s tím co se na nich odehrává. To je něco co u surrealismu moc často nevidím, ale myslím že to k tomu rozhodně patří.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf_Born
https://www.idnes.cz/kultura/vytvarne-umeni/zemrel-adolf-born.A160522_111017_vytvarne-umeni_aha
https://www.databazeknih.cz/zivotopis/adolf-born-3191
