Úvod
Leoš Janáček (3. července 1854 Hukvaldy – 12. srpna 1928 Moravská Ostrava) byl český skladatel klasické hudby. Přestože patřil do generace české hudební moderny, jeho styl se vyznačoval značnou osobitostí a originalitou. Ceněnou se stala jeho nezvyklá melodika, vycházející z lidové hudby moravských regionů, zejména Slovácka a Lašska. Celosvětově se prosadil operami včetně nejhranější Její pastorkyně, uváděné jako Jenůfa. Také orchestrálně-vokální díla Glagolská mše, Sinfonietta, rapsodie Taras Bulba a komorní skladby, především smyčcové kvartety, získaly světové uznání.
život a zajímavosti
Narození 3. července 1854
Úmrtí 12. srpna 1928 (ve věku 74 let)
Příčina úmrtí zápal plic
Místo pohřbení Ústřední hřbitov v Brně
Rodiče Jiří Janáček a Amálie Janáčková
Manžel(ka) Zdenka Janáčková
Děti Olga Janáčková
Ocenění Čestný doktorát Masarykovy univerzity (1925)
Významná díla
Její pastorkyňa
Příhody lišky Bystroušky
Káťa Kabanová
Věc Makropulos
Z mrtvého domu
Literární působení
Hudební listy – odborné články a kritiky
Hlídka – odborné články a kritiky
dila
Vokální skladby
Ukvalské písně, cyklus 6 skladeb pro smíšený sbor
Kytice z národních písní moravských, s klavírem (174 písní)
Otče náš, kantáta pro tenor, smíšený sbor, harfu a varhany
Zápisník zmizelého pro tenor, alt a tři ženské hlasy s klavírem
Říkadla pro 9 hlasů a komorní orchestr (cyklus 19 skladeb)
3 skladby pro mužský sbor na texty ze Slezských písní (Kantor Halfar, Maryčka Magdonova, Sedmdesát tisíc)
Kašpar Rucký pro ženský sbor
Potulný šílenec pro baryton, soprán a mužský sbor
