Zdeněk Burian (1905–1981) je považován za jednoho z nejvýznamnějších světových tvůrců paleoartu (rekonstrukce pravěku). Přestože začínal jako ilustrátor dobrodružných románů, jeho jméno je dnes synonymem pro vizuální podobu dinosaurů a pravěkých lidí.
Mládí a studia
Zdeněk Burian se narodil 11. 2. 1905 v Kopřivnici jako Zdeněk Michael František Burian. Oba rodiče pocházeli ze stavitelské rodiny. Mladého talenta si všimnul jeden učitel již v obecné škole a přemlouval jeho rodiče, aby mu umožnili studovat umění v Praze. To se nakonec povedlo, Zdeněk byl přijat komisí skládající se například z Maxe Švabinského, Vojtěcha Hynaise nebo Jakuba Obrovského, u kterého potom studoval. Na akademii byl přijat jako výjimečný student v pouhých čtrnácti letech. Navzdory vynikajícím výsledkům ze studií odešel. Pravděpodobně kvůli existenčním potížím – musel se totiž živit sám – a kvůli velkému věkovému rozdílu mezi ním a spolužáky.
Ilustrátor
Po předčasném ukončení studia se Burian začal živit jako ilustrátor. Ze začátku, ve dvacátých letech dvacátého století, se věnoval především ilustracím pro dobrodružnou literaturu, jeho první kniha byla Dobrodružství Davida Balfoura od Roberta Louise Stevensona, které vyšlo v září roku 1921. Potom následovalo mnoho dalších děl – za tři roky vytvořil 105 ilustrací pro sedm knih. Ilustroval například knihy Maye, Štorcha, Londona nebo Verneho. Spolu s geografem S. Nikolaě pracoval na zeměpisné učebnici Země a lidé a také na geo-politickém časopisu Širým světem. Zde už pozorujeme to, pro co si Zdeňka Buriana hlavně pamatujeme: citlivé, mírně romantické ilustrace dobrodružných knih a pečlivé a přesné obrazové přílohy k dílům vědecko-naučným.
Dobrodružství podložené vědou
V roce 1932 ilustroval Burian knížku Lovci sobů a mamutů od Eduarda Štorcha a Burianovy ilustrace zaujaly docenta Josefa Augustu. Ten ho pozval, aby zkusil nakreslit veleještěra a neandrtálce podle kostry. Byl s jeho prací velmi spokojený, a proto s ním navázal spolupráci na další rekonstrukce vizuálů historických živočichů. Tak začala jeho kariéra ilustrátora paleoartu. Dobrodružství v ilustracích ho provázelo dál, ale nyní to bylo dobrodružné noření se do skutečné minulosti. Zdeněk Burian dal podobu mnoha prehistorickým živočichům a jeho dílo přesáhlo hranice České republiky.
Aby dosáhl co nejpravděpodobnějších výsledků, zkoumal Zdeněk Burian primáty i anatomii různých zvířat. Vědci měli k dispozici pouze části kostí, z nichž sestavovali funkční kostry, a podle nich je Zdeněk Burian ve svých výkresech zkoušel oblepovat masem a kůží a hledal, jakou podobu ten či onen tvor asi měl a jak vypadat nemohl. Jeho hlavní technikou byl kvaš, občas doplněný perokresbou. Takto namalované obrazy působily velmi živě a vzdušně. Na některé obrazy, hlavně neandrtálců, používal i olejomalbu.
Závěr
S tvorbou Zdeňka Buriana jsem se setkávala hodně na základní škole v učebnicích a jiných materiálech a přes můj nezájem o pravěk jsem si je zapamatovala. Ale nejen proto nejvíce obdivuji právě jeho paleontologické rekonstrukce. Když si totiž prohlížím Burianovy ilustrace dnes, vidím, jak úchvatné jsou. Dle mého názoru mají své místo jak ve světě krásného umění, tak ve světě vědecko-naučném. Právě to spojení dvou oborů se mi na Burianově tvorbě líbí. Že vědci spojili své síly s uměním a fakta s představivostí v touze zrekonstruovat věrný obraz vyhynulých tvorů a rostlin, kteří mnohdy nemají v dnešním světě obdoby. A když vyjdu ze své vlastní zkušenosti, myslím, že se podařilo opravdu skvělé dílo, které se vryje hluboko do podvědomí diváka.
Zdroje
- https://www.burianzdenek.cz
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Zden%C4%9Bk_Burian
- https://www.zdenekburian.cz/zdenek-burian/zivotopis/
- https://www.databazeknih.cz/zivotopis/zdenek-burian-78261
- https://medium.seznam.cz/clanek/ruth-homenides-de-histangua-svetoznamy-zdenek-burian-a-jeho-skutecna-cesta-do-praveku-191285
Krásný článek o velmi zajímavém umělci. Děkuji.