Hry pověstné a legendární
Obraz první
Autorka Jessica
Vesna královna všeho jara a plodnosti, přebírá žezlo Morany, paní temnoty a zimy.
Vesna:
Má milá, Morano, nadešel čas. Předej mi své žezlo!
Morana podává žezlo Vesně a unaveně si sedá na zem
Morana:
Tato zima byla krutá. Tak moc mě znavila…
Vesna uchopí žezlo (velkou hůl, která je obklopena ledem, jakmile se jí dotkne Vesna, led padá a začne kvést) a vsaje její energii
Vesna:
Ach, jak dlouho jsem jen čekala! Nezoufej, sestro má! Již máš možnost odpočívat!
Morana pozvedne hlavu směrem ke své sestře a slabě se usměje.
Morana:
Čekala jsi tento rok, až moc dlouho, ale nebylo zbytí.
Vesna:
Vím… Podívej! Krásně vše najednou kvete! Lidé se smějí a všude je plno radosti. Jak ráda bych s nimi tančila
Pán všeho mračna sestupuje, rád by se totiž podíval, co způsobilo tak veliké radosti
Morana:
Sestro, podívej! Perun, náš nejvyšší, blíží se k nám!
Vesna nijak nereaguje pokládá hůl a utíká za lidmi, aby s nimi mohla tančit a pít. Perun se přibližuje a zastaví se vedle Morany
Perun:
Co se zde probůh děje? Tolik skřeku jsem tu snad nikdy nezažil!
Morana:
To jen Vesna, po mém dlouhém vládnutí je sama bez sebe, jen se neboj a běž za ní!
Perun se podívá směrem, kterým mu Morana ukáže. Očima se s Vesnou setkají a on ihned upouští v zápalu energie své kopí. Vesna okamžitě přestane tančit a natáhne ruku na náznak, že má Perun přijít k ní, to taky udělá. Pomalu k ní kráčí. Díky jeho žezlu se spojí mračna, a tak začne pršet a hřmít. Perun dojde přímo k Vesně a chytí ji za ruce, všichni se kolem nich rozestoupí
Perun:
Nikdy jsem si nevšiml tvé krásy, jak čarodějka jsi mne očarovala a já už nechci být vysvobozen.
Vesna se zasměje a začne kolem Peruna tančit, jakmile dotančí klekne si před ním a znovu se usměje
Perun:
Vstaň, jaro mé. Chci tě mít v náruči!
Řekne hluboce jako hrom a v tu chvíli i zahřmí. Stále však svítí slunce díky Vesnině síle. Ona vstane a vrhne se mu do náruče, pak spolu v kruhu tančí.
Autor Filip
Autor Dominik
Je to zajímavé téma, které mi je celkem blízké.
Scénář i obrázky mě moc oslovily, vnímám díla jako super pokračování české kultury. Oslavuje příchod jara, tvořivou a krásnou přírodu a Šemíka jako archetyp překonávání překážek. Gratuluji tvůrcům k vynikajícím dílům.
Ájo, líbí se mi styl, kerým jsi to napsala, jednoduché a zároveň přesné. Výsledný obrázek je velice pěkný a vystihuje Horymíra se Šemíkem.
Scénář a obrázky jsou hezký.
Jessičin scénář se mi líbí. Obzvlášť oceňuji, jakým způsobem popsala Moranino vyčerpání na konci zimy.
Filipův obrázek je hezký. Připomněl mi citát z Avengers: „Ví vaše matka, že se halíte v její závěs?“ To bude tím dlouhým pláštěm.
Dominikův obraz je působivý. Těm rytířům bych se nechtěla připlést do cesty!