Memnonovy kolosy

Jsou to dvě kamenné sochy faraona (Amenhotepa III.)

Stojí od roku 1350 př.n.l. a dobře je znali staří Řekové a Římané.
Sochy obsahují 107 nápisů z římské éry v řečtině a latině, datovaných do let 20 až 250 našeho letopočtu; mnohé z těchto nápisů na nejsevernější soše odkazují na řeckého mytologického krále Memnona.
Sochy jsou vyrobené z bloků křemencového pískovce, který byl vytažen v el–Gabal-el-Ahmar, který je poblíž Káhiry.
Po výstavbě chrám zničilo zemětřesení v roku 1200 př.n.l. po kterém zůstaly stát pouze dva obrovské kolosy u vchodu.
Ty byly dále zničeny zemětřesením v roce 27 př.nl, po kterém byly částečně rekonstruovány římskými úřady.
V roce 27 př. n. l. velké zemětřesení údajně rozbilo severní kolos, zhroutilo ho od pasu nahoru a rozbilo spodní polovinu.
Zbývající spodní polovina této sochy byla po jejím roztržení považována za „zpívající“ při různých příležitostech.
AUTOR: Ami Feyer.

Karnak

Je to egyptský chrámový komplex, hlavní kultovní středisko boha Amona
Byl založený Sensurtem I. kolem 1950 př.n.l. byl postupně ztvárněný a rozšiřovaný po dobu asi 1500 let
Nachází se na severním okraji města Luxoru na středním toku Nilu
Na jeho výstavbě se podílela většina významných faraonů
Tento komplex tvořily 3 navzájem kultovně i stavebně propojené chrámy (Amona, Muty a Chonsua)

Amonův chrám

Do hlavního chrámu se vstupuje mohutnou plochou branou, následuje obdélné nádvoří a sloupová síň. Za ní se vstupuje do vlastního chrámu, temné obdélné místnosti, obklopené chodbami a malými místnostmi. Sloupová síň má plochu asi 5 000 m² se 134 masivními sloupy v šestnácti řadách. 122 sloupů je deset metrů vysokých, dvanáct sloupů měří na výšku 21 metrů a jejich průměr je přes tři metry.

Autor: Jakub Janeček

Cleopatra VII Thea Philopator (Kleopatra net-jeret mer(et) itesk)

Egyptská královna pocházející z helénistické dynastie Ptolemaiovců, která byla řecko–makedonského původu.

Kleopatra se narodila 13 ledna 69 př. n. l. Byla jmenována spoluvladařkou svého otce, Ptolemaia XII., na začátku roku 51 př. n. l. Bylo jí sedmnáct let. Nejspíše v květnu téhož roku její otec zemřel. Stala královnou spolu se svým bratrem Ptolemaiem XIII., kterému bylo deset až dvanáct let. Spoluvláda znamenala v té době v Egyptě manželství. Král byl nezletilý, takže vznikl triumvirát (podle egyptského práva byla Kleopatra zletilá). Vztahy mezi Kleopatrou a radou vyhrotily a Kleopatra vládla prakticky sama, na úředních listinách z tohoto období je podepisována pouze ona a mince byly raženy pouze s jejím portrétem. Zemřela 12. srpna 30 př. n. l. (ve věku 39 let). Kleopatra je podle některých vzor krásy.

• Život (v malířství tedy především smrt) Kleopatry VII. se stal inspirací pro mnoho umělců. (obrazy, sochy, filmy, divadla)

Autor – Tereza Náhlovská

Tutanchamon

podoba Tutanchamona hrobka Tutanchamona

Tutanchamon byl 11. faraon Horního a Dolního Egypta. Tutanchamonovo původní osobní jméno znělo Tutanchaton (v překladu: ”Žijící podoba Atona”, Živoucí obraz Atonův” a nebo “Dokonalý je život Atonův” . Jeho jméno mělo poddaným připomínat, že je přímým potomkem tehdejšího nového nejvyššího boha Atona. Teprve ve druhém roce své vlády se stal široké veřejnosti dobře známým Tutanchamonem. Faraonem se stal přibližně ve věku devíti let. Ale pro jeho velmi nízký věk, však nepanoval sám a po léta byl jeho poručníkem a skutečným vykonavatelem moci vezír a příbuzný a nástupce Aye. Vládl jen devět let, přibližně v letech 1333-1323 př. n. l. .Jeho hrobka byla objevena až v roce 1922.

Autor: Filip Dolejš

Mastaba – napsala Magdaléna Kokaislová

Přímá předchůdkyně pyramid
Hrobky příslušníků privilegovaných tříd egyptské společnosti
V poměrně dobrém stavu jich známe několik set a to ze všech historických epoch Egypta
Největší ze všech dosud objevených mastab je:

Ptahšepsesova mastaba

celkem má 44 místností
byla vybudována ve třech fázích, které poukazovaly na jeho vzrůstající moc a majetek
Stavěly se nejen před pyramidami a současně s nimi, ale i po nich
Stavba mastaby začínala vždy podzemní částí
Účel (použití, místnosti) mastaby:

pohřební komora
skladiště pohřební výbavy
kaple

Egyptské písmo

Egyptské písmo bylo jedním z nejstarších písemných systémů na světě a hrálo klíčovou roli v kultuře a historii starověkého Egypta.

Existovaly tři hlavní formy egyptského písma:

Hieroglyfy – Nejznámější forma egyptského písma, používaná na stěnách chrámů, hrobek a na pamětních deskách. Hieroglyfy se skládají z obrázků lidí, zvířat a různých předmětů, které představovaly buď konkrétní objekty, nebo zvuky (fonetické znaky). Mnohé symboly měly zároveň významy podle toho, jak byly uspořádány. Písmo bylo považováno za posvátné, protože se často používalo k náboženským a státním účelům.

Hieratické písmo – Byla to zjednodušená, kurzivní forma hieroglyfů, používaná hlavně kněžími a písaři pro každodenní administrativní a náboženské záznamy. Bylo mnohem praktičtější pro psaní na papyrus, ačkoli stále zachovávalo mnoho symbolických vlastností hieroglyfů.

Demotické písmo – Vyvinulo se z hieratického písma a bylo ještě více zjednodušené. Používalo se v běžném životě, pro obchodní dokumenty, smlouvy a literární texty. Bylo běžné v pozdějším období starověkého Egypta, zejména během 7. století př. n. l.

Rozluštění egyptského písma bylo dlouho záhadou, dokud nebyl nalezen Rosettský kámen v roce 1799. Tento kámen obsahoval text ve třech různých jazycích: řečtině, démotickém písmu a hieroglyfech, což vědcům (zejména Jean-François Champollionovi) umožnilo postupně rozluštit význam hieroglyfů.

Egyptské písmo mělo zásadní význam pro uchování egyptské kultury a historie, a většina našich znalostí o starověkém Egyptě pochází právě z těchto písemných záznamů.

Egyptské písmo mělo několik zajímavých vlastností a aspektů, které stojí za zmínku:

Symbolika a duchovní význam: Hieroglyfy nebyly jen písmena nebo zvuky, měly často symbolický a duchovní význam. Některé znaky představovaly božstva, zatímco jiné mohly znamenat život, smrt nebo znovuzrození. Například symbol „anch“ (☥) představoval „život“ a byl často zobrazován v rukou bohů.

Směr psaní: Egyptské hieroglyfy mohly být psány zleva doprava, zprava doleva nebo shora dolů. Směr psaní závisel na tom, kam směřovaly hlavy zvířat nebo lidí v hieroglyfickém textu – čtenář měl číst směrem „k obličejům“ těchto znaků.

Rozvoj písma: Starověké egyptské písmo se vyvíjelo po tisíce let. První hieroglyfy byly používány kolem roku 3300 př. n. l. a poslední známé hieroglyfické nápisy pocházejí z konce 4. století n. l. Poté egyptské písmo zaniklo, když bylo nahrazeno řeckým a koptským písmem, vlivem christianizace Egypta.

Papyrus a hrobky: Egyptské písmo se často zapisovalo na papyrus, což byl materiál vyráběný z rostliny papyru rostoucí v deltě Nilu. Papyrusové svitky byly drahé a ceněné, což vedlo k tomu, že se psaní používalo především pro důležité dokumenty. Hieroglyfy se také ryly do kamene v hrobkách a chrámech, kde měly trvalou paměťovou funkci, aby zajistily nesmrtelnost duše.

Fonogramy, ideogramy a determinativy: Hieroglyfy zahrnovaly různé typy znaků:

Fonogramy představovaly zvuky nebo slabiky.

Ideogramy byly obrázky, které zobrazovaly konkrétní objekty nebo myšlenky.

Determinativy byly znaky, které pomáhaly upřesnit význam slova, zejména když mělo více možných interpretací.

Je fascinující, jak se egyptské písmo dokázalo přizpůsobit mnoha funkcím v každodenním životě i v náboženských obřadech, a přitom zůstat tak složité a symbolické.

Autor – Kateřina Nováková

PYRAMIDY

-Pyramidy byly ve starověkém Egyptě budovány jako hrobky králů a později i jejich manželek.

-Každá z pyramid nebyla samostatnou izolovanou stavbou, ale součástí celého rozsáhlého plánu funkčně propojených budov, proto je přesnější hovořit ne o pyramidách, ale o pyramidových komplexech.

-Vedle pyramidy samotné, byl v ideálním případě údolní chrám, vzestupná cesta, zádušní chrám a satelitní pyramida=pyramidový komplex.

-Pyramidy se stavěly poblíž západního ramene Nilu, které před 4 200 lety vyschlo.

-Nejznámější pyramidy jsou Chufuova, Rachefova a Menkaureova v Gíze.

– V minulosti byla Rachefova pyramida obložena bílým vápencem, který způsoboval, že se od ní odrážely jasné sluneční paprsky, což byla skutečně krásná podívaná. Vápenec však bohužel v průběhu století rozebrali Egypťané na jiné stavby v okolí. Zabírá povrch takového rozměru jako 13 fotbalových hřišť. Její současná výška je 137,5 metrů.

-Autor: Barbora Tabulková

Sfinga

Největší a nejznámější je Velká sfinga v Gíze.
Jejich sochy se často nacházejí u vchodů do chrámů.
V egyptské mytologii je to bytost s tělem lva a hlavou člověka.
Nachází se na známkách, mincích a úředních dokumentech Egypta.

Autor: Filip Franěk

Sarkofágy

Chrám v Karnaku

Jedná se o egyptský chrámový komplex, který se rozkládá na ploše 81 hektarů. V atickém Řecku byl označován jako Théby. Leží ve městě Luxor, na řece Nilu.

Jedná se o největší chrámový komplex v Egyptě. Byl postupně rozšiřován během přibližně 1500 let a na jeho stavbě se podílela většina faraonů.

Chrám byl zasvěcen bohu Amonovi, jeho manželce a synovi.

Jednou z nejkrásnějších částí je sloupová síň, která je zachycena na obrázku. Rozkládá se na ploše asi 5000 m². Obsahuje 134 sloupů v 16 řadách. Některé jsou až 21 m vysoké.

V chrámu můžeme také obdivovat tzv. kolosy. Až 13m vysoké sochy zobrazující faraony. Mezi nejzajímavější patří zobrazení faraona Achnatona. Jeho kolos je směsicí mužských a ženských rysů. Na jedné z dalších soch je zobrazen nahý bez pohlavních znaků. Odborníci se zamýšlejí nad významem těchto soch. Uvádějí se dvě teorie. Mohlo se jednat o zobrazení faraona v jeho božské nadlidské podobě. Zůstává však také možnost, že faraon byl hermafrodyt.

V dávné historii se v chrámu slavily nejvýznamnější náboženské svátky a nedaleko se nechávali pohřbívat faraoni.

Archeologové se domnívají, že chrám byl zdobený plátky zlata.

Jedná se o největśí kdy vybudovanou náboženskou stavbu. Svou slávu chrám dočasně ztratil zakázáním pohanství a nastolení Křesťanství jako státního náboženství. Chrám chátral a na jeho místě vyrostly křesťanské svatostánky. Znovu objeven byl až v 17. století.

zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Karnak