Renesance (z franccouzšziny: renaissance = znovuzrození) – období 14.–16. století, které začalo a nejvíce se rozšířilo v Itálii (nejvíce Florencie a Benátky) a postupně se rozšířilo do celé Evropy.
Dochází k odklonu od středověkého teocentrismu což je „Bůh ve středu světa“ k antropocentrismu což je „člověk ve středu světa“. Byla to doba, kdy se lidé začali znovu obracet k ideálům antiky a vnímat krásu, rozumu na člověku jako tvůrci.
Objevilo se nové myšlení, které zdůrazňovalo rozum, zkušenost a pozorování přírody. Lidé začali věřit, že svět tedy jde poznat a pochopit proč a jak se věci dějí a že člověk má vlastní hodnotu a svobodnou vůli.
Toto období bylo celkem spjato s humanismem (zájmem o člověka, jeho vzdělání, důstojnost a schopnost tvořit). Učenci a umělci začali hledat inspiraci v antických dílech, studovali přírodu, jazyk i historii. Do popředí se dostává i sekularizace což je postupné oddělování církevní a světské kultury.
Renesance přinesla obrovský rozvoj vědy. Lidé začali zkoumat svět na základě pozorování a experimentů místo víry. Mikuláš Koperník formuloval teorii heliocentrismu, podle níž je Slunce středem vesmíru. Galileo Galilei své tvrzení dokázal pozorováním dalekohledem a přispěl i k rozvoji oboru fyziky. Leonardo da Vinci spojoval umění a vědu – zkoumal lidské tělo, navrhoval stroje a přitom vytvářel nejznámější obrazy světového umění.
Umění také prošlo obrovskou proměnou. Umělci se inspirovali antikou a snažili se zobrazit člověka i svět realisticky a v souladu s přírodou. Objevila se nová perspektiva v zobrazování prostoru. Kromě náboženských námětů se začala objevovat i témata světská, mytologická, krajiny a portréty. K nejslavnějším tvůrcům patří Leonardo da Vinci, Michelangelo Buonarroti a Raffael Santi.
Renesanční filozofie se opírala o rozum a svobodu člověka. Erasmus Rotterdamský zdůrazňoval vzdělání a morálku, Niccolò Machiavelli ve „Vladaři“ popsal politiku realisticky, bez iluzí o lidské ctnosti, a Giovanni Pico della Mirandola ve spise „O důstojnosti člověka“ vyjádřil víru v lidskou svobodnou vůli a důstojnost.
Společnost se díky renesanci proměnila. Vynález knihového tisku (od Johannese Gutenberga) umožnil rychlé šíření knih, vědeckých objevů i myšlenek. Zámořské objevy (Kolumbus, Magalhães, Vasco da Gama) rozšířily obzory tehdejšího světa. Zakládaly se univerzity, akademie a umělecké dílny.
Renesance tak znamenala zrození nového myšlení a doby, kdy se Evropa vymanila ze středověku a položila základy moderní vědy, umění, filozofie i společnosti. Člověk se stal tvůrcem, pozorovatelem i objevitelem, který byl schopný nalézt víru ve vlastní schopnosti a krásu světa kolem sebe.
