Vánoce v Estonsku

Vánoce v Estonsku patří k nejvýznamnějším svátkům v roce a slaví se od 24. do 26. prosince, přičemž nejdůležitějším dnem je Štědrý večer (Jőululaupäev). Tento den má v Estonsku dlouhou tradici klidu a odpočinku – už v 17. století byl považován za den pracovního volna. Vánoce jsou vnímány především jako čas rodiny, ticha a zpomalení každodenního života. Spolu s Vánoci se v Estonsku slaví zimní slunovrat (talvine pööripäev), který se slaví od 21. do 25. prosince.

Důležitým symbolem estonských Vánoc je vánoční stromek. Tradičním vánočním stromkem je jedle nebo borovice, které se často zdobí ozdobami vyrobenými ze slámy. Město Tallinn se hlásí k jedné z nejstarších tradic veřejného vánočního stromu v Evropě.

Dárky dětem přináší Jõuluvana, estonská obdoba Santa Clause. Děti obvykle musí zazpívat koledu nebo přednesou básničku, aby si dárek zasloužily. Někdy dárky nosí také malí vánoční skřítci.

Tradiční vánoční večeře je vydatná a vychází z místní kuchyně. Na stole nechybí vepřová pečeně, vařené brambory, kysané zelí a krvavé klobásy (verivorst).

Mezi sladkostmi dominuje perník (piparkoogid), často zdobený polevou a charakteristický kringel neboli vánoční věnec z kynutého těsta se skořicí.

Oblíbeným nápojem je svařené víno – glögi.

Na Štědrý večer Estonci vždy chodí na mši. Před odchodem do kostela chodí do vánoční sauny, která je typickou součástí svátků, kterou Estonci považují za způsob očisty těla i mysli. Po návratu z kostela je čekal velký stůl, na kterém bylo jídlo a zapálená svíčka. Symbolicky bylo prostřeno i pro příbuzné, kteří nemohli být přítomni nebo kteří odešli navždy.

Přestože je Estonsko velmi sekulární zemí a náboženské obřady nejsou pro většinu obyvatel hlavním prvkem Vánoc, svátky si zachovávají silný kulturní a tradiční význam. Vánoce v Estonsku se tak nesou ve znamení zimní atmosféry, světel, klidu a blízkosti rodiny

Estonská koleda Jõuluõhtul kodus (Štědrý večer doma):

Zdroje: https://www.snehulacek.cz/vanoce-v-estonsku/, https://www.lp-life.cz/svatecni-tradice-estonska-ktere-maji-koreny-v-pohanskych-zvycich-maji-svuj-vlastni-jedinecny