Tanec v renesanci


Návrat k antice, kde byl tanec velmi významný. Tanec se stal součástí renesanční výchovy. Byly zakládány tzv. cechy tance. V renesanci proběhl velký rozkvět společenských tanců. Taneční mistr učil tanec, ale také etiketu nebo pravidla společenského chování.

Traktáty o tanci:

Guglieno Ebreo

  • Trattato della (1463) – traktát o tanci

Antonio Cornozano

  • Libro dell’arte de demare (1465) – kniha o umění tančit

Fabricio Caraso

  • El Ballarino (1581) – tanečník

Cesare Negri

  • Nouvi Invenieni di Balli (1604) – Nově vymyšlený tanec

Společenské tance

Hlavními prvky byly: pomalá chůze, jednoduché a dvojité kroky, různé druhy poklon. Tanečníci se drželi pouze konečky prstů. Vznikaly světské hudební suity (doprovody): Terpsichore (Michael Piraetorious) – zahrnuje celý tehdejší repertoár.

Druhy společenských tanců:

Tance pro podívanou:

Renesance přináší nový poměr k tanci. Tradice římských slavností přežívá v podobě karnevalu, mumrajů a maškarád, jejich součástí byl tanec. V renesančním divadle se objevuje tanec ve formě intermédií. Také se mění funkce tanečního mistra, který se stává i choreografem a režisérem. Vzniká tanec pro podívanouBalo, Balleto, Brando. Zpočátku šlo o prostorově a formálně složitější figurální tance, často doprovázené zpěvem. V těchto choreografiích se odráží ambice předvést kroky do přesných geometrických linií.

Druhy tanců pro podívanou:

  • Moriska
    • krátké scény
    • mohou být v mezi duty divadelních her bez žádné souvislosti
    • stylizovaný boj mezi taneční rolničky
    • existuje záznam ve Velké francouzské kronice
    • popisuje se přijetí Karla IV. a jeho syna Václava – při slavnostní hostině
  • Mumraje
  • Roztančené hostiny
    • jídlo servírováno jako umělecké dílo
    • často stylizované určitého období nebo příběhu na určité téma
  • Maškarády
    • oslavy velmože
    • herci na vozech představovali různé děje
    • ve Florencii jsou Canti (masopustní doba)
  • Turnaje a rytířské hry
    • ztrácely bojový význam – aranžovaná podívaná

Traktáty proti tanci:

Spis Tanec, aneb traktát skromný o tanci (1597, Šimon Lomnický z Budče). Tento spis se vyhrazoval proti selskému lidu. Tanec zde byl prezentován jako hřích, který je škodlivý pro tělo i duši. A Š. Lomnický zde upozorňoval, že hříšníkem je i ten, kdo se pouze dívá.

Kázání proti tanci

Kromě těchto traktátů jsme se v 16. století mohli setkat také s kázáním proti tanci. Například Jan Hus nebo Petr Chelčický kázali, že tanec je podnětem k hříchu, opilství, šňoření a namlouvání.

Zdroje:

  • vlastní zápisky z taneční konzervatoře (p. profesorka Natálie Erbesová)
  • videa/obrázky z internetu

Autor

Tags: renesance, tanec, umění

4 thoughts on “Tanec v renesanci”

  1. Pěkně napsaný článek. Dozvěděla jsem se zajímavé informace. Nejvíc se mi líbí, že Sabi představila druhy tance v té době a hezky je popsala.

  2. Skvělý článek o renesančním tanci. Dozvěděla jsem se mnoho nového. Určitě je úžasné, že některé informace jsou z taneční konzervatoře. Článek se mi moc líbí.

  3. Nádherný článek! Dokonce se mi z toho chce vyskočit a zkusit si zatancovat jeden z úžasných tanců.

Comments are closed.

Related Post