22 thoughts on “„Národ sobě“ – historie českého Národního divadla”

1. Děkuji za velmi zajímavý článek o historii Národního divadla. Je fascinující vidět, jak vznikalo z iniciativy obyčejných lidí a jak se stalo symbolem české kultury a národní hrdosti. Na jeho stavbě se podílely stovky umělců a řemeslníků. V Národním divadle jsem byl na představení Kytice, které mě nadchlo, velice se mi líbilo nejen díky hereckým výkonům, ale hlavně kvůli atmosféře samotné budovy.

2. Eliška sepsala tak obsáhlý a kvalitní článek, že ani nevím, co konkrétního z něj vyzdvihnout. Celkově to na mě působí dojmem, že zde nic nechybí, nic nepřebývá. Vše je logicky uspořádáno do podkapitol a obrazové přílohy umožňují lépe pochopit popisy.
   Vše, co bych mohla doplnit, by byly pouze podružné drobnosti, neboť tady je asi opravdu vše.
   Obdivuji, s jakým zápalem a důsledností ses pustila do tvorby článku, je vidět, že Ti je toto téma blízké a pro to, abys nám mohla předat lásku a hrdost k Národnímu divadlu i k našemu národu, jsi musela strávit hodně času sbíráním podkladů, abys dala dohromady tento krásný článek.

3. Elišce se článek moc povedl. Je stručný, ale zároveň naprosto obsáhl vše důležité. Líbí se mi použití různých obrázků, i například z interiérů divadla. Národní divadlo je nádherná budova s bohatou historií a významem pro český národ. Článek si moc ráda někdy přečtu znova a možná už i někdy navštívím nějakou inscenaci právě v Národním divadle.

4. Národní divadlo, i jeho okolí, mám moc ráda. Sálá z něj příjemná energie a klid. Eliška článek zpracovala moc dobře. Obsáhla v něm vše podstatné, i něco navíc. Článek je skvěle strukturovaný a každá jeho jednotlivá část je přehledně oddělená.

   V Národním divadle jsem byla několikrát, ať už na inscenacích klasického baletu, například na Labutím jezeře nebo nově nastudovaném baletu Tramvaj do stanice touha, tak na současném tanci. Naposledy to byly třeba Mosty času od Jiřího Kyliána.

   Do Národního divadla se vždy moc ráda vracím a Elišky článek nám krásně připomíná, jak moc je pro nás jako pro český národ, důležité.

   1. Jeden z mých nejoblíbenějších choreografů ND je právě Jiří Kylián. Narodil se roku 1947 v Praze. V roce 1967 absolvoval na Taneční konzervatoři hl. města Prahy. Po stipendiu na londýnské Royal Ballet School byl v letech 1969 – 1975 v angažmá ve Stuttgarter Ballett u Johna Cranka. Z Německa poté přesídlil do Nizozemska, kde byl v Haagu v Nederlands Dans Theater (NDT) v letech 1975 – 1977 spoluředitelem a choreografem, v letech
      1978 – 1999 uměleckým šéfem a od roku 1999 choreografem.

      Po vytvoření choreografií – Stoolgame (1974) a La Cathédrale Engloutie (1975), dostal od NDT nabídku na pozici uměleckého ředitele společně s Hansem Knillem. V letech 1978 – 1999 pracoval v NDT jako uměleckým šéf a od roku 1999 nadále jako choreograf. První z jeho významných choreografií období v NDT byla Sinfonietta (1978), následovala Symphony of Psalms (1978), a dále například Silent Cries (1986).

      Vedle hlavního souboru NDT 1 založil Jiří Kylián juniorskou skupinu pod názvem NDT 2 a poté zcela unikátní soubor NDT 3, určený, jak sám říkal, pro výjimečné tanečníky mezi čtyřicítkou a smrtí. Právě pro tento seniorský soubor vytvořil některé ze svých nejsilnějších, nejniternějších prací, např. No Sleep till Dawn of Day (1992) nebo A Way A Lone (1998).

      V posledním desetiletí Kyliána stále více zajímá film, nová média a fotografie. Kylián se podílel i na jediném filmu Václava Havla – pro jeho Odcházení vytvořil noční taneční scénu. V roce 2013 dokončil film Between Entrance and Exit. Taneční film Schwarzfahrer, natočený v pražské tramvaji z roku 1930, vznikl roku 2014 a první podnět k natočení filmu z pražského prostředí dal choreografovi kameraman Jan Malíř v roce 2011.

      Jak sám Jiří Kylián uvádí, zdrojem inspirace jsou mu jeho spolupracovníci a přátelé, výtvarníci, hudebníci, světelní designéři i filmoví režiséři. Proto je nejspíš jeho tvorba stále nesmírně rozmanitá a kreativní. A to dokonce i poté, co v roce 2024 oslavil 77. narozeniny, jeho práce stále nijak neubírá na intenzitě a kvalitě.

5. Tento článek se Elišce moc povedl, je skvěle obsáhlý a je doplněn obrázky, díky nimž si můžeme vše lépe představit. Obdivuji jak rozvrhla celou historii Národního divadla spolu s kontextem do kapitol a vše obohatila zajímavostmi. Díky článku jsem se mnoho dozvěděla. Je vidět, že si s tím Eliška dala spoustu práce. Stálo to za to!

6. Elišky článek je velice podrobný, že sama nevím, co víc přidat. Článek je i skvěle strukturovaný a doplněný o emočně silné obrázky. Národní divadlo je velice krásné a ohromující místo, které ukazuje sílu lidí. Já osobně jsem byla v Národním divadle pouze dvakrát a to na představení R.U.R a inscenaci Kráska a Zvíře. V budoucnu bych Národní divadlo ráda znovu navštívila a podpořila přátele, kteří v nějakých inscenacích účinkují.

7. Článek od Elišky je moc hezký. Plno zajímavých informací o Národním divadle, které mě obohatili o nové znalosti. O jednom z nejznámějších divadel v Praze. Článek je doplněný krásnými obrázky, které textu dodávají správný šmrnc.

   V Národním divadle jsem byl dvakrát. Poprvé jsem tam byl na baletním představení Louskáček. Druhá návštěva tohoto divadla byla na představení R.U.R. Určitě se někdy do Národního divadla vrátím.

8. Tento článek se Elišce moc povedl. Je velmi obsáhlý zároveň to nepřetýká informacemi, obrázky tomu dodávají přehlednost a oříjemnou energii divadla samotného. Je to moc krásně napsané a asi nemám co jiného doplnit. Je krásné vidět jak ND vzniklo a vidět tu spolupráci a tvoření komunity lidí mezi tím, co divadlo vznikalo.

9. Tento článek se mi moc líbí. Je napsaný přehledně a informativně. Dozvěděla jsem se zajímavé informace o Národním divadlu.
   Také se mi líbilo, že Eliška zmínila i důležité osoby, který jsem doposud neznala.
   Líbí se mi výběr obrázků a popis jak divadlo uvnitř vypadá.
   Podle mě se Elišce tento článek moc povedl.
   Já jsem v Národním divadle doposud ještě nebyla, ale tento článek mě motivuje k tomu jít se tam podívat.
   Ke článku nic k doplnění nemám. Jak už jsem psala výše, je moc povedený.

10. Velmi povedený článek o české kulturní ikoně. Hodně věcí jsem předtím nevěděl takže článek byl pro mě i přínosný. Samotné divadlo je fascinující a velkolepé. Nikdy jsem v Národním Divadle nebyl, ale doufám, že to jednou napravím.

    Honza

    1. Článek od Elišky je velice krásný, je podrobný a přesto se v něm krásně orientuje. Sama nevím co bych přidala, Eliška vypracovala skvělou práci. Obrázky v článku akorát podporují emoce, které při čtení článků můžeme cítit. Zjistila jsem spoustu nových informací které jsem o Národním divadle nevěděla, například o Foyeru Národního divadla. Přijde mi že Eliška napsala vše potřebné a nic není ani navíc. Je to úžasné vypracované, hned mám chuť Národní divadlo navštívit sama.

11. Velice se mi Eliščin článek líbí. Je skvěle a detailně propracovaný, a vůbec jsem se u něho nenudil. Text a informace jsou pěkně strukturované a ještě k tomu přidala moc hezké citáty. Je vidět, že si Eliška s přípravou a psaním dala velkou práci, která stála za to.
    Dozvěděl jsem také se spoustu nových a zajímavých informací. Výběr fotek se Elišce povedl na 100%. Dodávají článku přehlednost a profesionalitu. Zaujala mě, kromě jiného, informace, jak se na výstavbě podílely hlavně skupiny normálních lidí, ne mocnosti a šlechta. To jsem vůbec nevěděl.
    V Národním divadle jsem ještě nebyl (a to jsem z Prahy), ale díky Elišce, a jejímu článku se tam rád podívám, protože toto divadlo je krásné a je to klenot Prahy.

12. Moc děkuji Elišce za skvělé napsaný článek, který je přehledný a velmi čtivý.
    Původně jsem chtěl připojit odkaz na iVysílání České televize, kde je pořad s názvem “Národní divadlo, jak je neznáte”, ale pak jsem si všiml, že Eliška má ten samý dokument uvedený ve zdrojích na YouTube. Všem doporučuji zhlédnout, jsou to několikaminutová videa.
    Já jsem byl v Národním divadle jednou, s mámou, na komedii Carla Goldoniho Sluha dvou pánů s Miroslavem Donutilem v hlavní roli. Bylo mi asi 12 a vzpomínám si, že jsem se celé představení smál jako blázen.

13. Velmi působivý článek, mockrát Ti za něj, Eliško, děkuji. Myslím, že každý, kdo ho právě čte, má problémy uvěřit, že ho psal někdo tak mladý jako Ty. Myslím, že bys s ním bez problémů obstála v nějakém architektonicky zaměřeném časopise či časopise o historii. Klobouk dolů, ale že jsi takhle šikovná ostatně víme už dávno. Jen tak dále, budu se těšit na další Tvé práce.

14. Elišce se článek moc povedl, je hodně podrobný a působivý. Moc jsem toho nevěděl před tím, ale teď vím o hodně víc. Divadlo mám velice rád, byl jsem tam párkrát ze školou. Taky text a informace jsou od Elišky úžasné a ty obrázky tomu dodávají správnou energii.

15. Elišky článek se mi velmi líbí a dost mě zaujal, je krásně zpracovaný a obsáhlý. Velmi mě zaujala historie a výstavba Národního divadla, také jeho význam jako symbol české kultury a hrdosti. Článek mě velmi obohatil o spoustu krásných a zajímavých informací.

16. Článek je velmi obsáhlý a opravdu kvalitně zpracovaný, obrázky skvěle doplňují text. Jde vidět, že si s tím Eliška dala velkou práci, a moc se jí to povedlo. Dozvěděla jsem se plno nových informací. Národní divadlo je naprosto překrásná budova, kterou bych někdy moc ráda navštívila.

17. Článek o Národním divadle se mi moc líbil. Je přehledný, zajímavý a dobře vysvětluje, proč má divadlo pro Čechy tak velký význam. Zaujalo mě, že na jeho stavbu přispívali obyčejní lidé z celé země, a že heslo „Národ sobě“ opravdu symbolizuje jednotu a hrdost našeho národa.
    Věděl jsem, že po líbí se mi i to, že budova dnes využívá moderní technologie a obnovitelné zdroje energie. Po požáru v roce 1881 se divadlo muselo znovu opravovat, ale netušil jsem, že se peníze vybraly tak rychle.

18. Komentář:
    Moc hezky napsaný článek. Líbí se mi, jak jsi popsala význam Národního divadla pro naši kulturu. Národní divadlo je opravdu symbolem české národní hrdosti.

    Zajímavost: Málokdo ví, že opona v hlavním sále, kterou vytvořil Vojtěch Hynais, nebyla původně určena pro Národní divadlo – umělec ji maloval pro výstavu v Paříži a až později byla přijata jako symbol ND.

    Já jsem bohuzel nidky v ND na představení nebyl.

19. Je vidět, že si Eliška na článku dala velmi záležet. Článek je plný informací, které člověka obohatí. Celý článek je i vizuálně pěkně zpracovaný. Obrázky jsou kvalitní a text je hezky upravený. Elišce se článek moc povedl. Do Národního divadla se chci už od malička podívat a plánuji tam přijít.

20. Moc hezký článek. Je vidět, že sis dala práci a opravdu jsi všechno pěkně zpracovala. Zaujalo mě, jak jsi popsala nejen historii stavby Národního divadla, ale i jeho význam pro českou kulturu a národní hrdost. Líbí se mi, že jsi zmínila i konkrétní umělce a detaily architektury a výzdoby – díky tomu si člověk dokáže lépe představit, jak nádherná budova to je. Také oceňuji, že jsi připomněla moderní aspekty divadla, jako digitalizaci a ekologii. Článek působí živě a zajímavě, a člověk z něj odchází s pocitem, že ND opravdu není jen budova, ale symbol celého českého národa.

Comments are closed.