Kyklopové

Kyklopové

Anna Katrine MacGregor

V zemi Lotofágů, na ostrově, kde žijí Kyklopové, v Polyfémově jeskyni

Odysseus: Proč nás držíš ve své jeskyni, Polyféme? Vybral sis už svoji daň, nemáš ještě dost?

Polyfém (Kyklop): Obrovi jako já nestačí dva Řekové, opeču si vás místo jehněčího všechny! Nebo si vás sním zasyrova i s vnitřnostmi, stejně jako ty předchozí dva malé lidičky.

Řek č. 1: Jak jste to mohl udělat, sežrat mé přátele tak bezcitně?!

Řek č. 2: Co očekáváš od Kyklopa. Akorát spoléhá na hrubou sílu a dokonce ani nectí bohy.

Řek č. 1: A na to teď nemá co říct, že ano, Polyféme? Teď nemáš slov. Klidně nás sežer, ať to máme za sebou.

Řek č. 3: Hele, neodpovídá, podívej se, usnul. Asi teda nakonec byl plný a má na chvíli dost. Díky bohu, to jeho chvástání, že nás všechny sní, znělo docela nebezpečně.

Odysseus: Tak já Polyféma kuchnu mečem do jater a zdrháme.

Řek č. 2: Ale co pak, balvanem u vchodu pohne pouze obr, na nás je moc veliký. Jsme v pasti.

Odysseus: Nepropadejte panice, přátelé, mám nápad. Vím, jak Polyféma přelstít. Počkáme do zítřka, až Kyklop posnídá a vyrazí s ovcemi na pastvu. Poté zašpičatím kus kmene z obrovy hole, nažhavím v ohni a ukryji v množství ovčího hnoje. Až se obr s ovcemi vrátí a povečeří (doufám, že ne moje muže), tak mu nabídnu víno a představím se mu jako Nikdo. A zbytek plánu je v rukách bohů.

Další den, po Kyklopově večeři, v Polyfémově jeskyni

Odysseus: Polyféme, proč jsi snědl dva moje muže k snídani a poté další dva k večeři? Slituj se nad námi, vždyť ti dávám víno, co víc by sis přál?

Polyfém: Nikdo, máš pravdu, zatím mi to stačí. A ty jsi ke mně pohostinný. Proto ti slibuji, že tebe sním až naposled. Můžeš se na to spolehnout. Ale co to děláš, nepřibližuj se ke mně. Uááááááá

Kyklop č. 1: Co se tady děje? Slyšeli jsme řev.

Kyklop č. 2: Bylo to slyšet přes celé hory.

Polyfém: Nikdo a jeho muži mi vrazili žhavý konec hole hluboko do oka. To je bolest!

Kyklop č. 3: Tomu se mi nechce věřit.

Kyklop č. 4: Vždyť jsi úplně opilý, jak můžeš vědět, kdo to byl?

Kyklop č. 5: Co to blábolíš, Polyféme, myslím, že nikdo z nás těm tvým báchorkám nevěří. Jak by mohl nějaký malý červ ohrozit tebe, obra?

Kyklop č. 6: Musel jsi být tak opilý, že sis něco určitě vrazil sám do oka. Běž zpátky do své jeskyně a přestaň obviňovat nevinné.

Další den, v Polyfémově jeskyni

Polyfém: Ahh, stále mě bolí strašně hlava. Kde je ten kámen, co uzavírá jeskyni? Stále nic nevidím. A tady je, už jsem ho nahmatal. Tak mé ovce, běžte na pastvinu se pěkně napást! Pěkně jedna po druhé, raději si vás osahám, aby Nikdo a jeho druhové nemohli utéct. A zase dám balvan pěkně zpátky, aby tak neunikla z jeskyně ani myš.

Odysseus: Přátelé, tiše, sice nás Polyfém nevidí a pro jistotu jsme uvázáni na břiše ovcí, ale může nás slyšet.

Řek č. 3: Snažím se, ale není to tady zrovna nejpohodlnější, sotva se udržím.

Řek č. 1: Ahhhh, proč ty ovce běží tak rychle?! Hází to se mnou ze strany na stranu…

Odysseus: Musel jsem je trochu popohnat, abychom se co nejrychleji dostali na naši loď.

Polyfém: Co se to děje, slyším, že ovce utíkají. Kam to běžíte, ovečky moje? Vraťte se, louka je přece tady nedaleko, ztratíte se…

O pár minut později, na palubě lodi

Odysseus: Vypadá to, že jsme zachráněni. Konečně zpátky na naší lodi.

Řek č. 3: Také bych byl šťastný, kdybych nebyl přivázaný k břichu ovce, takže se nemůžu ani pohnout.

Odysseus: Promiň, málem jsem vás všechny zapomněl odvázat.

Řek č. 1: Pozor, uhněte, letí kus skály! Zdá se, že Polyfém na nás hází kusy balvanů! Asi přišel na to, že jsme unikli.

Odysseus: Kamarádi, vytáhněte všechny plachty vzhůru, ať rychle odplujeme z tohoto strašného místa! Polyféme, já jsem slavný Odysseus, který vyhrál Trojskou válku! Ty, ani nikdo jiný, mě neporazí!

Polyfém: Přelstils jsi mne, Odyssee. Ale ještě uvidíme, kdo tady bude vítězem! Slibuji ti strašlivý doprovod od mého otce Poseidóna! Máš se na co těšit! Poseidón se zasadí o to, abys rodnou Ithaku dlouho nespatřil!