Vánoce v Bosně a Hercegovině

Úvodem

V Bosně a Hercegovině jsou tři hlavní etnické skupiny s vlastním náboženstvím: jsou to Srbové, kteří vyznávají pravoslavnou církev, Bosňáci, kteří se hlásí k islámu a Chorvaté – obvykle katolíci. Muslimové samozřejmě vůbec Vánoce nemají, protože neoslavují narození Ježíše Krista, a mají vlastní svátky, ale když ostatní slaví, rádi toho využijí pro čas s rodinou a odpočinek, některé rodiny přejaly i zvyk dávat si dárky. Katolíci slaví Vánoce na konci prosince podle gregoriánského kalendáře, pravoslavní se řídí juliánským a jejich Vánoce jsou až začátkem ledna. Vánoce – nazývané Bozic – jsou pro všechny bez ohledu na víru obdobím lásky a tolerance a také tradic.

Kdo nosí v Bosně dárky

Hodným dětem nosí dárky Děda Mráz (Djed Mraz), kterého doprovází jeho vnučka Sněhurka ( Snegurochka). Tenhle Děda Mráz nenosí červenou barvu jako jsme zvyklí u Santa Clause, ale odívá se do modrého kabátu s bílými zimními vzory.

Jídlo a pití

K svátkům patří jídlo a v Bosně jedí na svátky Sarmu – mleté maso zabalené do kapustových listů s omáčkou. Na Boží hod vánoční se ve střední Bosně postilo tak, aby se přes den jedlo jen velmi málo (čaj, vařené brambory, fazolová polévka). Večer se rodina shromáždila kolem stolu ke společné večeři, která byla také postní a obvykle sestávala z rychlého fazolového salátu, rybu a gibanice. Pro ty, kteří neměli rádi sladkosti a kteří si k večeři dali sklenku pálenky, se místo gibanice připravoval česnekový koláč nebo nějaký jiný koláč. V oblasti Vareše se také jedly ryby s červenou cibulí, dále kombos (vařené kysané zelí bez jakýchkoli přísad), chlebové kůrky posypané vařenými fazolemi a jemně nasekaným česnekem, postní sarma (zavici) a gibanica. Co se týče nápojů, bosenští obyvatelé pijí domácí pálenku, anebo stejně jako my vánoční svařené víno. Bosna a Hercegovina je velmi chudá země, přesto jsou její obyvatelé velice pohostinní a z toho, že se nemají nejlépe, si mnoho nedělají, raději vzpomínají na to, jak se měli dobře za Jugoslávie. Tato jejich pohodová mentalita je někdy až zarážející.

Bosenské vánoční zvyky

Mezi tradice patří pokrýt podlahu slámou, načež přijde nejstarší žena v domácnosti a začne kvokat jako slepice a následně rozhazuje sladkosti. Zajímavou tradicí je půlnoční mše, tzv. Polnocka, jíž se účastní zástupci všech náboženských skupin, protože se jedná o důležitou společenskou událost. Asi ještě zvláštnější než to s tím kvokáním, že? Bosňáci taktéž věří, že když na Štědrý den přinesou do domu poleno, které obřadně vloží do ohně, přinese jim to štěstí a prosperitu do příštího roku. Oblíbenou součástí Vánoc jsou neodmyslitelné vánoční trhy, které společenští obyvatelé Bosny milují. Zakoupit tam můžete nejen řemeslné výrobky, ale i třeba kosmetiku a knihy. Kdo chce, může si zabruslit na vánočním kluzišti.

Pravoslavné Vánoce bosenských Srbů

Vánoční oslavy začínají den před svátkem, 6. ledna, a nazývají se Štědrý den ( Badnji Dan). V tento den se pokácí vánoční stromek, obvykle mladý dub nebo jedle, a přinese se do domu. Ženy v domě pečou vánoční cukroví, koláče a slavnostní jídlo. Pravoslavní věřící, kteří ctí juliánský kalendář, slaví Vánoce, narození Krista, jako svátek, jehož základním smyslem je rodinné setkání, setkávání a připomínání základních lidských hodnot.
První den Vánoc je dnem radosti z narození, obnovy života, zatímco druhý den se tráví ve slavnostní, tiché, domácí náladě a v kostelech se slouží liturgie díkůvzdání Matce Boží. Lidé se v tento den zdraví dvěma větami:,,Hristos se rodi” a ,,Vaistinu se rodi”, což doslova znamená: ,,Kristus se narodil” a ,,Opravdu se narodil”. Ráno se všichni oblečou do nejslavnostnějších šatů a jdou na ranní vánoční liturgii.
Pravoslavní na mši nezapalují jenom svíčky – společně obřadně zapálí vánoční stromek- dub. Dělá se to proto, že dubové dřevo se prý používalo k vytápění jeskyně, kde přebýval Ježíš. Tím jsou svátky zahájeny a lidé pokračují v oslavách mezi přáteli, s rodinou anebo třeba účastněním se šachových turnajů.

Katolické Vánoce bosenských Chorvatů

Katolíci v BiH slaví Vánoce způsobem, jaký je blízký i nám: připravují jídlo, pečou cukroví a koláče, staví betlémy, zdobí vánoční stromky a sejí pšenici ( měla by být vyseta na svatou Lucii), což se u nás většinou dělá na Velikonoce, ale podle mě ta čerstvá zelená vypadá u vánočních ozdob krásně. A možná velikonoční nám může připadat i sladký beránek, který se peče, aby byl na Boží hod pod stromečkem. Přípravy na Bozic probíhají už od listopadu. Drží se tradice se slámou, přinesením stromečku a hnětením těsta – jde o pogoč, nekvašený chléb ozdobený vzory, který se jí ráno na Boží hod a kus se schová i na Nový rok. Pogoču musí dostat každý člen domácnosti.

Katolíci to mají opačně než pravoslavní – katolický Štědrý den je spíše tichý, slavnostní a domácký, zasvěcený modlitbám a střídmému stravování. Jídlo ten den by mělo být lehké a nemělo by se jíst maso – berou to jako začátek večerní mše. Oslavy radosti ze života a dárků přicházejí až na Boží hod.
V oblasti kolem Širokého Brijegu bylo zvykem nechávat první třísku z uříznutého vánočního stromku na poli. Věřilo se, že vánoční stromek, samozřejmě dubový, by měl být co největší. Hostitel obvykle přinesl vánoční stromek do domu a jedna z žen ho u dveří posypala obilím a pokropila svěcenou vodou. Občas se umisťují stromky tři – na jeden hlava domu vyřeže kříž a pokropí ho vínem a druhem obilí, které by chtěl, aby se nejlépe urodilo příští rok, to vše za odříkávání speciálních formulí.
Dříve bývalo zvykem, že se zabíjela zvířata, buď před Vánoci, anebo na Boží hod – to se porážela zaoblice, což mohla být jakákoliv ovce nebo koza. V oblasti Neumu bylo zvykem, že ženy se slabými vlasy si je rozčesávaly u stromku, aby vlasy zesílily.
Před večeří se za soumraku dům a vše kolem domu pokropilo svěcenou vodou za doprovodu modlitby Vyznání víry. Za zesnulé členy rodiny nebo příbuzné se také zapalovaly svíčky a modlily se za jejich duše v očistci.

Zdroje: cestujlevně.com, klix.ba, snehulacek.cz, ba.voanews.com, jabuka.tv