Setkání a rozhovor postav ze Shakespearových dramat (Hamlet)
Hamlete, kdysi jsi řekl: “Být, či nebýt?” Co tě vedlo k těmto úvahám o životě a smrti?
Tato otázka mě trápí už od doby, kdy mi umřel otec. Často přemýšlím o tom, co nás čeká za hranicemi tohoto světa, a jestli je lepší snášet utrpení tohoto života nebo se postavit proti němu. Je to dilema, které mě pronásleduje každou noc, když se potápím do hlubin svého vlastního nitra.
Hamlete slyšel jsem že tvůj vztah s Ophelií je složitý. Nevadilo by ti o tomto tématu mluvit otevřeně?
Ach, má Ophélie. Její existence ve mě vyvolává smíšené pocity lásky a bolesti. Snažím se ji chránit před temnotou, která mě obklopuje, ale zároveň se bojím, že ji zatahuji do svého vlastního utrpení. Moje chování k ní není vždy spravedlivé, ale nevím jak ji ochraňovat, když neumím ochránit ani sebe.
Nemyslíš, že by jsi ji nejlépe ochránil tím, že by jsi byl upřímný ohledně svých pocitů a situace, ve které se nacházíš?
Ano, myslím, že máš pravdu. Upřímnost je klíčová. Moje vnitřní já je rozerváno vnitřními konflikty a otázkami, které mi nedají spát. Jak už jsem řekl, přemýšlím o tom, jak nejlépe ochránit sebe i ty, které miluji, přičemž se snažím zachovat věrnost svým pocitům a svému vnitřnímu hlasu. Ale pravda je, že často se ocitám v labyrintu vlastních myšlenek a pochybností, nevědouce, jak dál.
Jaké to bylo, když jsi se dozvěděl o smrti svého otce a náhlém sňatku tvého strýce s tvou matkou?
Bylo to zdrcující. Byl to okamžik, který vše změnil. Byla to rána, která mi sebrala půdu pod nohama, a ponořila mě do chaosu. Tyto události způsobily bouře mých emocí a otřásly mnou do samých základů.
Co znamená Shakespearovo dílo pro mě a svět?
Shakespearova díla mají mnoho různých významů a interpretací. Obecně můžeme říci, že nejsou jen základem anglické literatury a divadelního umění, ale také obsahují hluboké filozofické, psychologické a sociální prvky, které osvětlují lidskou povahu a existenci. Shakespearova díla se často zabývají téměř univerzálními tématy, jako je láska, zrada, moc, žárlivost, lítost a odvaha. Díla jsou plná složitých postav, bohatých dialogů, monologů a symboliky, které umožňují různorodé interpretace a analýzy.
Pro mě jsou Shakespearovy hry zdrojem inspirace a moudrosti, která překračuje čas a kultury. Celkově Shakespearova díla znamenají hluboký vhled do lidské duše a podněcují k uvažování o podstatě lidského života. Sám jsem konkrétně Hamleta četl a je to pro mě velice obsáhlé dílo, které mě bavilo a ztotožňoval jsem se sním, protože postava Hamleta je dost často nepochopena. Proto jsem si na rozhovor pozval zrovna Hamleta.:-D
Dominik Král
Romeo a Hamlet
„Být její znamená žít, neznamená to jen být a nudně přežívat. Jak jen si mohl sobecky ztratit se sám v sobě a na ni zapomenout?“ Byla to první věc, jež utkvěla v myšlenkách velkolepého Romea. „Tvá slova jsou pro mne víc než prapodivná. V tvém věku snad bys vědět měl, že šlo o celé moje pokolení a Ofélie byla až druhořadá, nepodstatná, jiná. Byla pryč, jako kdyby odplula po velké vodě a ztratila se mi, už to nebyla moje Ofélie, byl to jen vánek, který odvál pryč.“
I kdybychom zmítali Hamletových slov, nikdy bychom je nemohli zavrhnut, či odsoudit. Neb byl sám v sobě ztracen, nebyl již střízliv, byl pryč jako sama Ofélie, možná odplul sám s ní a ani o tom nevěděl. To, co dokonáno jest, není možnost zvrátit a navrátit, a to si snad někde uvnitř sám Hamlet uvědomoval. „Milovat znamená obětovat se, Hamlete, a to ty jsi neudělal. Záleželo ti někdy na Ofélii? Nebo jsi jen hnusný a plísnivý hrdobec, jež se o lásku svého života nikdy nezajímal.“ Romeo byl pobouřen, neboť při myšlence, co vše si Ofélie vytrpěla a jak moc sama byla se nedokázal emočně ovládnout. „Byl jsem sám. Všichni mě zradili, má vlastní matka se mi protivila. Nevěděl jsem, kdo jsem a sám to doteď nevím. Zda jsem Ofélii miloval? Myslím, že ano, byl jsem s ní šťasten, cítil jsem se s ní tak jako s nikým jiným, ale láska končí tam, kde začíná nenávist, Romeo a já ze srdce všechny upřímně nenáviděl.“
Romeo chápal tento svízel svým citlivým způsobem. Nenávist však byla něco, co on neokázal správně pochopit a možná i uchopit. Nedokázal snad sám někoho nenávidět. Nedokázal zavrhnout ty, které miluje. Nedokázal zapomenout na Jůlii. Jeho přemýšlení bylo blahosklonné a nepopsatelně čisté. To je něco, co se naopak Hamletovi protivilo, pohrdal tímto dobrotínským myšlením. Bylo mu z něj zle a nechtěl s tím mít nic společného.
„Oba snad chápeme bolest, která pramení z nepochopení, odloučení a odvrhnutí. Oba víme, jaké to jest a oba už jsme tento žal prožili naplno,“ řekl po chvíli bloumání Hamlet s klidnou hlavou a podíval se na Romea, ten jen přikývl. „To jest to, co máme společné a je to naše bolest, která s námi kráčí rukou v ruce a křičí na nás kdykoliv, kdy ji máme v plánu zapomenout.“
Bolest je to, co nás spojí a nikdy nerozdělí. Bolest nám dává příčinu. Bolest je náš pán a služebník. Bolest nám dává porozumění a soucit. Také nám ale hodně vzíti může. Hamletovi vzala vše a jako mor se ještě více rozšířila.
Tito dva muži se neshodnou v lásce, možná protože Romeo umí milovat a rád miluje, zatímco Hamlet o schopnost milovat dávno přišel. Nejde o to, zda by milovat chtěl či ne, jde o to, zda je láska jeho prioritou. Zda bytí je místo pro lásku, anebo se vytratí spolu s žitím.
Bolest je však to, čemu oba rozumí, bolest je to, co oba spojuje a dává jim tragičný význam bytí. Žijí, když cítí bolest, neb být znamená nic necítit a jen se pozvolně poddat vlastní existenci.
Nejde o to, zda být či nebýt, ale o to zda, žít či být a milovat nebo nenávidět.
PŘEKLAD SHAKESPEAROVA SONETU
Máme zde několik překladů, já jsem vybrala tyto dva, jež bych chtěla zanalyzovat:
Znaven tím vším,
já chci jen smrt a klid,
jen nevidět, jak žebrá poctivec,
jak pýchou dme se pouhý parazit,
jak pokřiví se každá čistá věc,
jak trapně září pozlátko všech poct,
jak dívčí cudnost brutálně rve chtíč,
jak sprostota se sápe na slušnost,
jak blbost na schopné si bere bič,
jak umění je pořád služkou mocných,
jak hloupost zpupně chytrým poroučí,
jak prostá pravda je všem prostě pro smích,
jak zlo se dobru chechtá do očí.
Znaven tím vším, já umřel bych tak rád,
jen nemuset tu tebe zanechat.
(překl. Martin Hilský)
Znaven, ach, znaven vším, já volám smrt a klid,
když vidím zásluhy rodit se na žebrači,
a bědnou nicotnost zas v nádheře se skvít,
a víru nejčistší zrazenou v hořkém pláči,
a zlatý vavřín poct na hlavách nehodných,
a dívčí něhu, čest, servanou v okamžiku,
a dokonalost pak, budící už jen smích,
a vládu ve zchromlých pařátech panovníků,
a jazyk umění vrchností zmrzačený,
a blbost, doktorsky radící rozumu,
a přímost, zvanou dnes hloupostí bez vší ceny,
a Dobro, zajaté a otročící Zlu –
tím vším, ach, unaven, já zemřel bych už rád,
kdybych tím nemusel i lásce sbohem dát.
Překlad Jan Vladislav
Tir’d with all these, for restful death I cry,
As, to behold desert a beggar born,
And needy nothing trimm’d in jollity,
And purest faith unhappily forsworn,
And gilded honour shamefully misplac’d,
And maiden virtue rudely strumpeted,
And right perfection wrongfully disgrac’d,
And strength by limping sway disabled,
And art made tongue-tied by authority,
And folly, doctor-like, controlling skill,
And simple truth miscall’d simplicity,
And captive good attending captain ill.
Tir’d with all these, from these would I be gone,
Save that, to die, I leave my love alone.
Oba překlady jsou krásné, řekla bych ale, že překlad pana Hilského je více přesný, jak v rýmech, tak slovech. Pan Vladislav se do toho položil rozhodně více básnicky, ale překlad pana Hilského i dává větší smysl. Například: Tir´d with all these, from these would i beg one, save that, to diem i leave my love alone – Znaven tím vším, já umřel bych tak rád, jen nemuset tu tebe zanechat.
Tím vším, ach, unaven, já zemřel bych už rád, kdybych tím nemusel i lásce sbohem dát.
Obojí jsou zvláštní rýmy, neboť je zde I leave my love alone – já bych to přeložila jako: Znaven tím vším, já zemřel bych tak rád, svou lásku tu musím zanechat. Něco v tomto smyslu, doslovně to pro mne totiž je: Znaven tím vším, odcházím pryč a zanechávám to napospas smrti, opouštím svou lásku a nechávám ji samotnou.
Nejsem žádný básník a toto jsou mé skromné nápady.
Jessica Bürgerová
Setkání Shyloka s Hamletem a Romeem
(Shylock, Hamlet a Romeo se řítí vzduchem.)
Shylock: (Dopadne na zem, vyplivne trochu krve a rozkašlá se)
Hamlet: (Dopadne na zem) Co se stalo? Kde to jsem?
Romeo: (Dopadne na záda a vyrazí si dech) Nikdy… eh… nikdy by mě nenapadlo, že umírání bude tak nepříjemné.
Shylock: (Zvedne se ze země) Kdo jste?
Hamlet: Kdo jsi ty?
Shylock: Jsem Žid.
Hamlet: Ptal jsem se na jméno.
Shylock: Ne, ptal jsi se, kdo jsem a já ti odpověděl.
Hamlet: Zeptám se znovu a dobře si rozmysli svou odpověď. Kdo jsi?
Shylock: Jsem ten, jehož křesťané nenávidí.
Hamlet: JAK SE JMENUJEŠ?!
Shylock: (Stále klidný) Shylock.
Romeo: (Zvedne se ze země) To ty jsi nás sem přivedl?
Shylock: Ne.
Hamlet: (K Romeovi) Krvácíš.
Romeo: Nalehl jsem na meč.
Hamlet: Proč?
Romeo: Má milovaná Julie odešla do království nebeského a já se s ní chtěl znovu shledat.
Shylock: Jsi křesťan.
Romeo: Ano –
Shylock: Tedy nepřítel.
Hamlet: Proč ti na tom tak záleží?
Shylock: Křesťané mě nenávidí za to, že jsem Žid. Já je nenávidím za to, že jsou křesťané.
Romeo: Nechci být tvůj nepřítel.
Shylock: Ani já tvůj. I přesto jimi jsme.
Romeo: Není na světě už dost nenávisti?
Hamlet: Bez nenávisti by nebyla pomsta. Bez pomsty by nebyla spravedlnost.
Shylock: I přesto se však nespravedlnost rodí z touhy po pomstě.
Hamlet: Na čí straně vlastně jsi?
Shylock: Na své.
(Hamlet se rozzlobeně nadechne a zřejmě má připravenou nějakou pádnou odpověď ale Romeo ho pohybem ruky zarazí)
Romeo: Přátelé, štěkáme na sebe jako psi a ani nevíme, jak se jmenujeme.
Shylock: (Suše) Já vím, jak se jmenuji.
Romeo: Ano, ty jsi Shylock. Já jsem Romeo (Otočí se k Hamletovi) a kdo jsi ty?
Hamlet: Hamlet, princ dánský.
Shylock: (Uchechtne se)
Hamlet: Co je ti k smíchu?
Shylock: Že dánský princ se tu válí v prachu, zatímco já stojím.
Hamlet: (Zvedne se ze země)
Romeo: (Snaží se změnit téma) Nevíte jak jsme se sem vlastně dostali?
Hamlet: Někdo nás sem vepsal.
Romeo: Cože?
Hamlet: Všichni jsme jen postavy v našich příbězích. Stane se to, co někdo napíše.
Shylock: Zešílel jsi?
Hamlet: Ano.
Romeo: (Zhroutí se k zemi)
Hamlet: (Přiskočí k němu) Romeo!
Shylock: A zdravý rozum je zpět.
Hamlet: Neblázni a pomoz mi! Nemám, čím bych obvázal ránu!
Shylock: Nepomohu.
Hamlet: Proč ne?!
Shylock: Je to křesťan.
Hamlet: Necháš zemřít člověka jen proto, že je křesťan?
Shylock: Ano.
Hamlet: Dobrá tedy, nedělej to pro něj.
Shylock: Dobrá.
Hamlet: Udělej to pro sebe.
Shylock: (Chvíli stojí a přemýšlí. Pak se velice pomalu skloní začne Romeovi obvazovat zranění svým kabátem. Chvíli je ticho. Poté se Romeo pohne.
Romeo: Už je pozdě přátelé. Umírám. Shylocku, děkuji za to, že jsi ve svém srdci našel dostatek soucitu, aby jsi mi pomohl. Už jdu za tebou Julie… (zemře)
Shylock: (Skloní hlavu a rozpláče se)
Hamlet: Byl z nás nejmladší a přesto nejmoudřejší.
Shylock: Kdybych mu byl pomohl dřív…
Hamlet: Pomohl jsi mu a to je hlavní.
Shylock: Mohl být ještě naživu.
Hamlet: Uvidí znovu svou Julii. To je to, co chtěl.
Shylock: Nevím, proč mě to tak trápí.
Hamlet: Protože jsi znovu naživu.
Shylock: Ale já byl naživu už předtím.
Hamlet: Ne předtím jsi jen byl. Byl jsi pro nenávist, teď žiješ pro lásku a soucit.
Shylock: Myslíš?
Hamlet: Ano. Támhle je les, pojďme odtud.
(zamíří směrem k lesu)
Alena Zvěřinová
Jaký význam má dílo shakespeara pro mě a svět.
Pro svět
Mnoho lidí ho považuje za jednoho z nejlepších anglických spisovatelů v historii.
Vytvořil a zpopularizoval mnoho slov a frází, které se používají dodnes. Z nichž některé jsou běžně používané i v jiných jazycích než v angličtině.
Některé věci, o kterých lidé říkají, že jim na jeho dílech připadají působivé, jsou: jeho využití jazyku, jeho postavy, a jeho zobrazení vztahů.
Jeho díla se dodnes hrají v divadlech a učí se o nich ve školách.
Pro mě
Vážím si jeho kulturního významu, ale z osobního hlediska pro mě jeho práce velký význam nemá.
Filip Froněk
__________________________________________________________________________
Co znamená Shakespearovo dílo pro mě a světpro mě moc velký význam nemá ale jeho díla změnili celí můj pohled na umění.pro svět je velmi uznávaným umělcem a změnil literaturu jeho díla se hraji v divadlech a jeho díla mají hluboký význam
Český překlad
Když uvážím, že vše, co roste, zraje,
že širý svět náš scénou divadla je,
kde stíny hrají podle přání hvězd,
když vím, že také člověk ve svém žití
z vůle týchž nebes vzestup zná i pád,
v rozkvětu pyšném zvadne jako kvítí,
až zapomene svět, že též byl mlád,
pak s vědomím, jak dočasnost vše kosí,
bojím se o tvé mládí nezkalené,
rozkladný Čas si na ně zuby brousí
a den tvůj jasný v náruč noci žene.
Já s láskou chránit chci tvůj mládí květ,
co Čas ti vezme, naroubuji zpět.
anglicky překlad
When I consider every thing that grows
Holds in perfection but a little moment,
That this huge stage presenteth nought but shows
Whereon the stars in secret influence comment;
When I perceive that men as plants increase,
Cheered and checked even by the self-same sky,
Vaunt in their youthful sap, at height decrease,
And wear their brave state out of memory;
Then the conceit of this inconstant stay
Sets you most rich in youth before my sight,
Where wasteful Time debateth with decay
To change your day of youth to sullied night,
And all in war with Time for love of you,
As he takes from you, I engraft you new.
sonet pojednává o tom že všichni jednou umřeme a máme si užívat na plno a vše co vžíváte uděláme zanechává za zebou nějaké plody
Milan Křiváček
