V Českých zemích se renesanční sloh projevoval přibližně od konce 15. století do první poloviny 17.století. Renesance byla obdobím obnovy zájmu o umění, vědu a kulturu a nového životního stylu. V italštině slovo renesance znamená ve volném překladu znovuzrození.
Renesanční stavby sloužily zejména k propagaci a sebeprezentaci. Hrady, které plnily především obrannou funkci, vystřídaly pohodlné paláce a nádherné zámky, kolem nichž se rozkládaly rozlehlé parky se vzácnými stromy a keři.
Mezi typické znaky renesanční architektury se řadí symetrie, fresky a reliéfy, kupole a klenby, využívání geometrických vzorů jako dekorativní prvek, korintské a dórské sloupy, arkády apod.
Na budovách, v zahradách i na prostranství měst se objevují sochy a zdobené kašny. Období renesance je obdobím návratu ke starověké řecké i římské kultuře, odkud si umělci brali vzor.
v Čechách i na Moravě máme velké množství renesančních staveb – jako příklad můžeme uvést zámek v Třeboni, zámek Kratochvíle, Litomyšl, Červení Lhota, Buchlov, Rosice, zámek v Českém Krumlově, Opočno a spoustu dalších. Mezi skvosty renesanční architektury se ale řadí zámek Bučovice, právem zvaný perlou renesance.
ZÁMEK BUČOVICE
Zámek Bučovice – fascinující svědek pozdní renesance, v její nejskvostnější a nejpropracovanější podobě.
Čtyřkřídlý zámek poměrně strohého průčelí, ale s trojpodlažními arkádami na třech stranách nádvoří, vybudoval mezi roky 1575 – 1585 brněnský stavitel italského původu Pietro Gabri.
Hlavní budova zámku je uspořádána okolo pravidelného čtvercového nádvoří, jehož tři patra rámují arkády nesené sloupy s precizně zpracovanými hlavicemi, které by mohly konkurovat palácům v italské Vicenze. Opravdové srdce architektury představuje nádherné nádvoří s kašnou.
Každý sloup a každá stěna nesou bohatou výzdobu s ušlechtilými motivy okřídlených tvorů a alegorických výjevů, které do Bučovic přinesli italští mistři. Výzdoba je laděna do manýrismu, který si libuje v dramatických gestech a bohatství detailu. A právě Bušovický zámek je představován ve světě studentům architektury jako učebnicový příklad manýristického šlechtického sídla.
Interiéry zámku představují renesanční ráj – bohaté dřevořezby, nástěnné malby, vykládané stropy a ornamenty.
Zámek je od roku 2001 národní kulturní památkou.
Zdroje: wikipedie, životcestovalele.cz, kudyznudy.cz, hrady.cz, moravské-kapraty.cz
Velice pěkný článek, líbilo se mi, jak jsi zašel i do detailu, ale zároveň si toho popsal hodně. Je to hezký kompletní přehled.
Velice pěkný článek s bohatým obrazovým doprovodem. Díky!
Moc hezký článek. Plno zajímavých informací. Obrázky článku dodávají super vizuální podobu.
Podle mě zajímavý článek na zámek, který bude většině z nás neznámý. Já samotná ho neznám, ale určitě bych ho někdy ráda navštívila.