Kurt Cobain, frontman kapely Nirvana, je dodnes jednou z nejvýraznějších a nejtragičtějších postav v hudební historii. Jeho příběh je plný vášně, bolesti, geniality a vnitřních bojů, které se promítly do hudby, jež definovala celou generaci. Nirvana se stala symbolem hudebního hnutí grunge a přinesla do světa rocku syrovou autentičnost, která v 90. letech rezonovala po celém světě.
Začátky Kurta Cobaina
Kurt Donald Cobain se narodil 20. února 1967 v Aberdeenu, malém průmyslovém městě ve státě Washington. Už v dětství projevoval výjimečný hudební talent – učil se hrát na kytaru a bicí, psal písně a měl silný cit pro melodii. Klíčovým momentem v jeho životě bylo rozpadnutí manželství jeho rodičů, když mu bylo devět let. Tato událost v něm zanechala hluboké emocionální jizvy, které později ovlivnily jeho texty a pohled na svět.
Jako teenager byl Kurt fascinován punkovou scénou, kterou považoval za autentický projev vzdoru proti společnosti. Založení kapely bylo pro něj přirozeným krokem – v roce 1987 společně s baskytaristou Kristem Novoselicem založil Nirvanu. Na post bubeníka se vystřídalo několik hudebníků, až v roce 1990 nastoupil Dave Grohl, což přineslo kapele definitivní zvuk, který ji proslavil.
„Nevermind“ – Album, které změnilo všechno
První album Bleach (1989) vyšlo pod nezávislým labelem Sub Pop a získalo pozornost v undergroundové scéně. Zlom však nastal v roce 1991 s vydáním alba Nevermind pod labelem Geffen Records. Singl „Smells Like Teen Spirit“ se stal okamžitým hitem a Nirvana se ze dne na den stala globálním fenoménem.
Kurt Cobain nikdy nečekal takový úspěch – Nevermind odstartovalo grungeovou revoluci a Nirvana se stala tváří nové generace. Hudba Nirvany byla syrová, melancholická a plná emocí. Cobainovy texty reflektovaly pocit odcizení, bolesti a odporu k mainstreamové kultuře. Ironií bylo, že právě tato autenticita z ní udělala komerční megahit.
Boj se slávou a vnitřními démony
Kurt se však se slávou nikdy nedokázal vyrovnat. Cítil, že jeho hudba je komercializována, a zároveň trpěl depresemi a chronickými bolestmi žaludku, které mu znepříjemňovaly život. Jeho vztah s Courtney Love, zpěvačkou kapely Hole, byl bouřlivý, ale také intenzivní. V roce 1992 se jim narodila dcera Frances Bean Cobain.
Vlivem fyzické i psychické bolesti začal Kurt experimentovat s heroinem, aby unikl své realitě. Závislost se zhoršovala, což vedlo ke komplikacím v osobním i profesionálním životě. Nirvana mezitím vydala další úspěšné album In Utero (1993), které bylo temnější a introspektivnější než Nevermind.
Tragický konec
V březnu 1994 Kurt Cobain podstoupil odvykací léčbu v Los Angeles. Po několika dnech však z centra utekl a vrátil se do svého domu v Seattlu. Dne 8. dubna 1994 byl Cobain nalezen mrtvý ve svém domě s prostřelenou hlavou. Poblíž bylo nalezeno rozlučkové psaní. Lékaři odhadli, že zemřel 5. dubna ve věku 27 let – čímž se stal součástí nechvalně proslulého Klubu 27, do něhož patří i Jimi Hendrix, Janis Joplin nebo Jim Morrison.
Odkaz Nirvany a Kurta Cobaina
Po Cobainově smrti se Nirvana rozpadla, ale její hudba zůstává živá. Písně jako „Smells Like Teen Spirit,“ „Come As You Are,“ „Lithium“ nebo „Heart-Shaped Box“ jsou dodnes symbolem autenticity, vzdoru a generačního hlasu. Dave Grohl založil kapelu Foo Fighters a pokračoval v úspěšné hudební kariéře, zatímco Krist Novoselic se věnoval hudbě i aktivismu.
Kurt Cobain se stal symbolem rozporu mezi úspěchem a osobními démony. Jeho hudba ovlivnila nejen grunge, ale i další žánry jako alternativní rock a punk rock. Nirvana a její syrový, autentický zvuk dodnes inspirují hudebníky po celém světě – a Kurtův hlas zůstává navždy hlasem jedné ztracené generace.
Cobain kdysi řekl:
„Raději shořím, než abych vyhasl.“
Jeho odkaz však nikdy nevyhasl – zůstává živý v každém tónu Nirvany.
