Narozen – 14. března 1879 Ulm – Německo

Úmrtí – 18. dubna 1955 New Jersey – USA

Jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob. Často je označován za nejdůležitějšího vědce 20. století. Případně s Newtonem za nejpodstatnějšího fyzika vůbec. Mezi jeho fyzikální příspěvky patří speciální teorie relativity (1905), myšlenka kvantování elektromagnetického pole a vysvětlení fotoelektrického jevu (1905), vysvětlení Brownova pohybu (1905) a nejpodstatněji obecná teorie relativity (1915), která doposud nejlépe popisuje Vesmír ve velkých měřítkách.

Byl oceněn Nobelovou cenou za fyziku:

“za vysvětlení fotoelektrického jevu a za zásluhy o teoretickou fyziku.”

Na jeho počest byly po něm pojmenovány fotochemická jednotka – einstein,

chemický prvek einsteinium,

a planetka – Einstein

Život Alberta Einsteina

Studium

Navštěvoval od svých pěti let katolickou základní školu svatého Petra v Mnichově
V osmi letech byl přeložen na Luitpold Gymnasium, kde získal pokročilé základní a poté středoškolské vzdělání
Ve 12 letech objevil originální důkaz Pythagorovy věty
V pouhých 14 letech ovládl integrální a diferenciální počet
V 16 letech složil přijímací zkoušku na federální polytechnickou školu v Curychu

Práce/zaměstnání

Po ukončení studia v Curychu nemohl najít žádné učitelské vysokoškolské místo, hlavně kvůli jeho mladické drzosti, která se nelíbila většině jeho profesorů. Však v roce 1902 Einstein nachází místo na Švýcarském patentovém úřadě jako asistent.
v roce 1905 získal doktorát za svou práci “O novém určení molekulárních rozměrů.”

Ve stejném roce vydal čtyři články, které se staly základem moderní fyziky. V těch článcích psal o Brownově pohybu, o fotoelektrickém jevu, o speciální teorii relativity a o ekvivalenci hmotnosti a energie.

V roce 1911 se stal řádným profesorem na pražské německé univerzitě

Roku 1914 se usadil v Berlíně, kde byl profesorem na místní univerzitě a stal se členem pruské akademie věd
Kvůli jeho židovskému původu a jeho pacifismu se stal trnem v oku německých nacionalistů, kterým také vadila jeho velká sláva – poprvé se tak stal terčem organizované kampaně, která měla znehodnotit jeho teorie
Roku 1921 získal Nobelovu cenu za vysvětlení fotoelektrického jevu a za zásluhy o teoretickou fyziku
Mezi rokem 1903 až do roku 1919 měl manželku Milevu, se kterou mohl všechny své vynálezy, údajně byla zdatnější v matematice než sám Albert. Jakmile získal pozici profesora a jeho články se staly velmi významnými, navázal vztah se svou sestřenicí Elsou, se kterou žil od roku 1919 do roku 1936, Milevu opustil spolu se svými syny. Nikdy se o ně moc nezajímal, ale většinu svého platu a peníze z Nobelovy ceny jim posílal.
V letech 1922 a 1932 byl členem Mezinárodního výboru pro intelektuální spolupráci Společnosti národů se sídlem v Ženevě