Moc – nemoc – pomoc

Dobrý den, zasílám Vám svůj domácí úkol.

Úvaha na téma moc a nemoc je velmi zajímavá, protože se týká dvou protikladných témat. Hluboce se dotýká lidského prožívání, zvláště když jako já vnímá svět citlivěji. Moc pro mě znamená schopnost ovládat druhé jak po fyzické, politické, ekonomické, ale i psychologické straně. Moc vnímám jako něco silného a nedosažitelného. Moc ale nemusí být pouze negativní, může i pomoci k tomu, aby člověk posunul věci k lepšímu.

Nemoc vnímám v lidském životě jako zranitelnost a slabost. Když je člověk nemocný, často ztrácí kontrolu nad svým tělem a nad svou myslí. Na druhou stranu mi přijde, že po každé nemoci jsem silnější a dojde mi, co je pro život důležité, tedy zdraví, vztahy s blízkými a láska k životu.

Moc i nemoc jsou pro mě provázaná zkušenost. Moc nemusí znamenat kontrolu nebo vliv nad druhými, ale schopnost zůstat věrná sama sobě, i když je život náročný. Nemoc zase není jen slabost, ale chvíle, kdy si můžeme uvědomit, co je v našem životě opravdu důležité. V konečném důsledku obě tyto zkušenosti mohou vést k hlubšímu porozumění sobě i světu, a právě v tom je opravdová moc citlivého člověka.

Hezký zbytek dne

Nováková Kateřina

_______________________________________________

Milá paní učitelko,

pod pojmem moc si představuji nadvládu někoho / něčeho nad někým / něčím. 
Myslím si, že moc je záležitostí mysli a přesvědčení. Stejně tak záleží na každém jedinci rozhodne -li se používat moc s dobrým nebo špatným úmyslem.

Zdá se mi, že my lidé prahneme po moci, toužíme cítit se mocní, dělá nám to dobře. Ale k pocitu moci není třeba ovládat své okolí. Podívejme se ze dvou úhlů pohledu: jeden člověk se z nějakého důvodu rozhodne, že má moc, že může druhým poroučet a jeho moc, ať už je to duševní převaha, nebo fyzická síla, jej činí nadřazeným. Protože se pro to rozhodl, uvěřil tomu, tak už to pro něj je pravda. A teď ti okolo: buď si ničeho nevšimnou a ani je nenapadne, že by měl být významný, že by se jím měli nechat ovlivňovat, nebo tomu uvěří také a nechají se ovládat. 
Mnohdy stačí uvědomit si, že nás něco nebo někdo má v moci, má nad námi moc, a rozhodnout se, že už to tak nebude. Ale k pocitu moci není třeba ovládat své okolí. Mnohem víc se mi líbí myšlenka na spolupráci, domluvu, vzájemný respekt, než na moc. Moc není trvalý stav a je o nadvládě, nadřazenosti a poslušnosti a podřízenosti. Někteří lidé si pořizují zvířata, protože se jim cítí nadřazení – takoví lidé si mohou myslet, že mají moc třeba nad svým psem, jenže ji budou mít jen tak dlouho, jak jim to ten pes dovolí. Ve chvíli, kdy toho bude mít dost, tak je přestane poslouchat. Moc tedy záleží na rozhodnutí a víře všech zúčastněných stran.

Moc pro mě taky znamená něco záhadného, je to jakási síla, energie existující sama o sobě a ovlivňující své okolí. 
Nemoc je potom stav, kdy člověk nemá moc sám nad sebou. Neovládá to, co se děje s jeho tělem anebo dokonce nevládne ani vlastní myslí.

Doufám, že i tahle zpráva dorazí v pořádku.:-)

Hezký večer

Claudi

____________________________________________________________

Dobrý večer paní učitelko,

posílám vám napsanou úvahu.

Co vlastně Moc a nemoc znamená? Slovo moc je od slova moci, tedy vládnout. Moc může být v pozitivním ale i v negativním slova smyslu. V tom pozitivním slova smyslu to může znamenat třeba to, že mám svůj život pod kontrolou a zároveň o sebe pečuju tak abych byl zdraví a nebyl nemocen. Můžeme se snažit svůj život, žít co nejlépe, tak aby jsme se v něm cítili sami dobře. Dělat vše proto abychom byli zdraví a spokojení. A na víc, když jsme šťastný, vyzařujeme pozitivní energii, která může ovlivňovat naše okolí.

 Nemoc, může mít více podob. Existují krátkodobé nemoci lehčího rázu jako je rýma, nachlazení… Bohužel existují i krátké nemoci, které mají invazivní průběh a jsou i smrtelné. O tom vypovídá i příběh amerického herce Gavina Creela, který dnes podlehl agresivní formě rakoviny. Zároveň může být i dlouhodobá, ale vyléčitelná nemoc například zlomená noha. A pak jsou bohužel dlouhodobé, často nevyléčitelné nemoci jako jsou Alzheimerova choroba, rakovina… Nedávno se dočkal tvrdé kritiky od veřejnosti známý herec Jaroslav Dušek za svůj výrok “ rakovina je volba lidí, kteří nenávidí život“. Nemoci můžou být i vrozené či dědičné. Vrozené jsou ty se kterými už se narodíme. Například i já mám nemoc, se kterou jsem se už narodil. A tato moje nemoc je součástí mého celého života, a já se snažím s touto nemocí žít naplno, tak aby mě v ničem moc neomezovala. A troufám si říct, že zatím to zvládám úspěšně. Myslím si, že je někdy fajn brát věci jak jsou a ne si říkat, proč zrovna já musím být ten co má nějakou nemoc, která se nedá vyléčit. Dále jsou dědičné nemoci, které nemusí být znát hned od narození, ale můžou se projevit v dalších letech našeho života. Když přijmeme tento fakt, že prostě se ty to věci dějí tak se nám může zvládnout žít lépe. 

S přáním hezkého večera

Filip Dolejš

________________________________________________________

Terezka:

„Moc a nemoc jsou 2 různé věci.“ každý si řekne, ale je tomu tak? Každý člověk ví, že když je u slov předpona ne, tak je to vždy protiklad. Jsou tu 2 strany. První strana si myslí, že moc a nemoc jsou slova protikladná, takže mít například nad něčím kontrolu, nebo nemít. Druhá si myslí, že první slovo znamená sice mít nad něčím kontrolu, ale druhé že je vám špatně. Moje otázka je, ale co když mám nad něčím kontrolu, ale vlastně jsem nemocen? Je to protiklad a nebo ne? Můj názor je, že pro slovo být nemocný, je špatně vymyšlené slovo. Tyto strany se nemusí dohadovat a mohou společně vymyslet nové slovo. Trvalo by ale dlouho, než si na něj lidé zvyknou.

__________________________________________

Milá paní učitelko,

píšu úvahu na téma: „Moc a nemoc.“

Moc znamená mít něco pod kontrolou. Také toto slovo používáme jako kořen k dalším slovům, kterým přidává svou moc. Nemoc znamená něco nemoci. V případě že někdo onemocní, tak nemůže dělat spoustu věcí. Dle mého názoru jsou slova moc a nemoc k sobě protikladné, ale také se vzájemně doplňují právě díky kořenu „moc.“ Domnívám se, že nemohou být bez sebe. Moc si vysvětlujeme tím, co je nemoc a nemoc zase tím, co je moc. Myslím si, že je také důležitý konkrétní náhled na daná slova. Jak asi všichni víme, tak zrovna ku příkladu českého jazyka máme spousty slov které jsou vícevýznamové. V těchto případech opravdu záleží jen na vyložení daného slova a na kontextu jeho využití. 

Přeji hezký zbytek dne

Magdaléna Kokaislová

________________________________________________________

Dobrý den, 

Posílám dú,

pracoval jsem na něm v noci, tak snad se bude líbit.

Moc a nemoc jsou dvě slova, která na první pohled vypadají jako protiklady, ale jejich propojení je hlubší, než si myslíme.

Když uvažuji o moci, napadne mě schopnost ovlivnit, řídit a kontrolovat ostatní. Moc může mít různé podoby např. politickou, ekonomickou, sociální nebo psychologickou. Na druhou stranu, nemoc je často vnímána jako oslabení, ztráta kontroly a bolest.

Paradox je, že mocní lidé mohou být občas nemocní v tom smyslu, že jejich moc je zkresluje. Mnozí z nich se stávají obětí své vlastní nadřazenosti a arogance, což může vést k jejich psychické nebo fyzické dezintegraci.

Moc a nemoc také ovlivňují naše vztahy. Mocní často vnímají slabé jako ohrožení, zatímco nemocní hledají podporu a porozumění. Vzniká tak nerovnováha, která může vést k dalším konfliktům a napětí.

Když uvažuji o tom, jak moc a nemoc jsou ve společnosti, uvědomuji si, že skutečná moc spočívá v schopnosti naslouchat, porozumět a pomáhat druhým.

Nakonec to, co nás dělá silnými, není síla samotná, ale naše lidskost a schopnost překonávat nemoci, jak ty fyzické, tak i ty duševní.

Přeji hezký den

S pozdravem 

Dominik Král 

_______________________________________________

Dobrý den paní učitelko,

zasílám vypracovaný domácí úkol. 

 Moc a nemoc, co to vlastně znamená? Každý si to může vyložit trochu jinak.

    Co znamená moc? Síla či moc nad vlastním tělem nebo snad moc nad někým? Podle mě se tímto dá určit více věcí. Jde o to, v jaké větě slovo moc užijeme. Myslím si, že slovo nemoc je zajímavější. Co vlastně znamená?

    Když jsem se na toto slovo podívala poprvé, představila jsem si nemoc jako nějakou chorobu, bolest. Poté jsem se podívala na složení slov moc a nemoc a začala uvažovat. Říkala jsem si, že když je to ve spojení se slovem moc, takže by to mohlo znamenat neschopnost. Neschopnost někoho ovládat. Neschopnost ovládat vlastní tělo, což mě zase přivádí k vysvětlení slova nemoc jako k chorobě, protože při nemoci (chorobě) je naše tělo oslabené, neboli jsme unavení a nemůžeme svoje tělo ovládat tak, jak bychom chtěli.

     Na tomto tématu úvahy se mi líbí, že se podobá filozofování Sokrata, Platona a dalších.   I Sokrates, Platon a další filozofové se zabývali slovy, která měla i má stále přesně nedefinovaný význam. Dokonce zakládali i školy, kde se vzájemně doplňovali nebo si vyvraceli své myšlenky o pojmech, které se označují jako slova života.

Krásný den 

Barbora Tabulková

__________________________________________________________________

Dobrý den, Vážená paní profesorko,

Zasílám Vám moji úvahu na téma moc a nemoc.

Děkuji, 

Jessica Bürgerová.

Moc je pro mě pojem, který popisuje, že něco zvládnu, dokážu. Že mám vlastně vůli něco změnit nebo udělat. „Někdo má moc něco změnit.“ Nejen, že má tu imaginární sílu a je schopen něčeho dosáhnout, ale zároveň má tu silnou vůli v tom vůbec začít.

Také se dá samozřejmě „moc“ pochopit jako nadvláda nad někým, nebo nad něčím, což bych řekla, že je opět spojené s tou vůlí a sílou. Bez vůle a síly, nejsme schopni docílit čehokoliv, co je podstatné a co je za účelem překonání sebe.

Nemoc je na druhé straně něco, co nám, vyloženě brání v tom, abychom byli schopni vykonat to, po čem toužíme. Dá se říct, že nemocný člověk není schopen dosáhnout, ať už stavu mysli nebo stavu fyzického. S nemocí se ale dá naštěstí bojovat. Je možné tento stav změnit. Podle mého názoru, je důležité s nemocí bojovat. Buď nějakými prášky anebo psychickým rozvojem, jelikož ne každá nemoc je léčitelná. 

Moje úvaha svědčí o tom, že každý má šanci se z nemoci dostat do nějaké formy moci a je jedno, jak velká je. Myslím si, že ani ten nejvíce nemocný člověk by neměl ztrácet naději, že nikdy nebude nějakým způsobem mocný. 

__________________________________________________________________

Dobrý den, posílám Vám úvahu. 

Bížová Sabina 

Moc a nemoc.

 Na první pohled se tato dvě navzájem si podobná slovo mohou zdát poměrně matoucí. Zní tolik podobně, ale mají mezi sebou vlastně vůbec nějakou souvislost? Když má člověk moc je mocný, když nemoc je jednoduše nemocný nebo ne? 

 Každý z nás má nějakou moc, můžeme se sami volně rozhodovat, co si třeba dnes vezmeme na sebe a nebo jaký je náš oblíbený film. Mít moc nebo být mocný je většinou ale prezentováno trochu jinak. Já si například pod pojmem “mocný člověk,, představím nějakého ředitele úspěšné firmy, významného politika, krále s královnou z dětské pohádky a nebo třeba světově známou osobnost. Ve většině příbězích nám je předhazováno, že s mocí přichází také obrovská zodpovědnost a že pokud se k moci dostane nesprávný člověk může svého postavení zneužít. Kdo je ale ten správný člověk, který by měl tak velkou moc mít? Myslím, že spoustu úžasných lidí právě přístup k velké moci dokázal velmi rychle změnit, stali se povrchními nebo nepříjemnými. Myslím, že takoví lidé k tak velké moci přišli příliš rychle, zkrátka na ni ještě nebyli připravení a poté nevěděli jak s ní naložit. A nebo si toho byli vědomi až moc dobře a svůj hon za velkou mocí zasvětili jejímu zneužití a pocitu nadřazenosti nad ostatními lidmi. Jak s mocí ale souvisí nemoc, člověk který je nemocný? Já osobně si myslím, že spoustu, snad i většina, velmi mocných lidí trpí nějakou nemocí, ať už duševní nebo v některých případech fyzickou. To, že jsou nemocní ale vždy neznamená, že jsou nějak nemohoucí nebo, že by tak o svou moc z pohledu jejich pozice přišli. Nějakou moc máme ale i my “obyčejní,, lidé, jak jsem již zmínila, máme například moc volně se rozhodovat. Myslím, že máme také moc na to, abychom dokázali nějak pracovat s naší nemocí, pokud třeba chytneme angínu můžeme ji léčit antibiotiky, vitamíny i dostatkem spánku. Pokud se necítíme psychicky dobře a naše mysl je nemocná, máme dostatek moci na to se nevzdat a naši mysl postupně zase uzdravit nebo ji nějak stabilizovat.

 Často mám může připadat, že během nemoci jsme vlastně bezmocní, my ale o svou moc nepřicházíme, máme ji stále uvnitř každého z nás. Každý je mocný v jiné míře, myslím ale, že záleží také na úhlu pohledu a na tom, co je pro nás osobně důležité.

____________________________________________________________________________

Dobrý večer, posílám svůj úkol.

Jolana

Moc můžeme podle Wikipedie definovat mimo jiné jako schopnost prosadit si svou vůli. Nemoc bych definovala jako pravý opak. Když je člověk nemocný, ať už po fyzické nebo psychické stránce, jeho tělo ho najednou neposlouchá. Pokud dostaneme nemoc s fyziologickou příčinou, řekněme třeba chřipku, pak se můžeme snažit sebevíc, ale tělu zkrátka neporučíme, aby přestalo mít horečku nebo zimnici. Stejně tak, a možná ještě o něco víc než u nemoci s fyziologickou příčinou, je to u duševních nemocí. Duševní nemoc, stejně jako žádnou jinou nemoc, nejde vypnout. Nejde zatnout zuby a přemoct probíhající panickou ataku, ani nepomůže, když na to přestaneme myslet. S takovými dobře myšlenými radami se setkávám často, ale nijak mě nezneklidňují nebo nevytáčí, byť jsou trochu hloupé, protože kdyby to člověku s chřipkou poradila lékařka, asi by si myslel, že jí chudeře přeskočilo. Jsem za takové rady ráda, protože to znamená, že daný člověk ještě nepřišel o iluze. Já si svou ztrátu iluzí dobře vybavuji. Do té doby, ať mi bylo sebehůř, jsem si pořád myslela, že když zatnu zuby, opravdu zvládnu tu bolest duše aspoň trochu zmírnit. Ale když jsem to pak jednou, když jsem potřebovala vyjít do společnosti a tvářit se, jako že je vše v pořádku, zkusila, nešlo to. Přelévalo se přese mě tolik nemocí a já jsem nad nimi neměla absolutně žádnou moc. Ani kdybych chtěla, nedokázala jsem je jakkoliv ovládat. Moc a nemoc jsou holt opozita, jak už napovídá samotná etymologie slova nemoc. Když už jsem tu použila jednu definici, myslím, že k duševní nemoci by jako definice seděla ztráta důstojnosti, dětství, radosti, a i moci nad svým životem. Alespoň podle mých zkušeností, by to krásně sedělo.

Nemoci s duševní a fyziologickou příčinou se od sebe v určitých bodech hodně liší, ale ve své podstatě, v té úplně nejspodnější vrstvě, jsou podle mě úplně stejné. A jedním z důkazů toho může být nejspíš i otázka moci – v obou případech je totiž nemocný člověk téměř bezmocný. Téměř proto, že lékaři se během léčení nemocného snaží získat nad nemocí nadvládu. A tady se dostáváme k odlišnostem mezi nemocemi s duševními a fyziologickými příčinami; při fyziologických příčinách se moc získává o hodně lépe.

______________________________________

Moc můžeme definovat jako schopnost jedinců nebo skupin prosadit své vlastní zájmy nebo záměry.

Nemoc je stav lidského těla a mysli při kterém nemocný jedinec ztrácí kontrolu nad jejich funkčností.

Moje máma je nemocná. Nemá moc nad tím co se děje s její myslí a tělem. Vím, že si moc přeje, aby jednoho dne získala moc a zvítězila nad svou nemocí. Ráda by se stala političkou. Politici mají moc díky které mohou uvádět do života jejich myšlenky a politické názory. Jejím největším snem je stát se Ministryní školství, mládeže a tělovýchovy. Důvodem je, že podle jejího názoru, je vzdělávání druhou nejvyšší prioritou člověka, hned po zdraví. Ve znalostech je síla a v síle je moc.

Já jsem taky nemocný a přál bych si získat zpátky svou moc – životní sílu. Tato získaná moc mi pomůže k dosažení mých cílů. Jedlím z mých velkých přání je pomoci mamce k uzdravení. Chci přestat být omezován svou nemocí a získat svobodu a tím i moc. Když má člověk moc má zároveň I velkou zodpovědnost a to ne jen za svůj život, ale I životy ostatních, například rodiny, nebo voličů. Například Malý princ v knize Saint Exupéryho si díky své moci ochočil lišku, za kterou měl potom zodpovědnost

Doufám že je takhle v pořádku, Jakub Janeček 2. ročník

________________________________________

Dobrý den, teď si nejsem na 100% jistá jestli je to moc a nemoc jako že síla nad něčím, tak doufám, že to zpracuji správně 🙂

Myslím si, že moc někdy může být i nemoc. Velká touha po moci a kontrole nad věcmi vás dokáže absolutně pohltit, samozřejmě záleží na člověku a jak to má uspořádané v hlavě. Podle mě touha tak velká, až je to někdy i závislost, není zdravá v žádné situaci ale u nějakých lidí to není vždy až tak toxická věc. Například když to využívají k něčemu dobrému nebo když tím nejsou tolik pohlcení a stále dokáží se soustředit i na život a lidi kolem sebe, ne jen na jejich potřeby a jak to chtějí oni. Když člověk onemocní často ztrácí kontrolu a převezme ji někdo/něco jiného, dobré ale je, že pokud nemoc není závažná tak ji pomalu dokáže nabrat zpět. Někdy se ale člověk kontrole nad sebou samým musí naučit, např. při nemocech duševních, kdy je to celý proces, aby se člověk naučil ovládat své myšlenky a emoce. S tím mám nějaké zkušenosti.  

 Já myslím, že mít určitou moc není vždy špatná věc, může to být i aspekt osobnosti určitého člověka, stejně jako duševní nemoci, je to část vás a není špatná, jen je většinou potřeba naučit se mít moc nad mocí. 

Eva

____________________________________________________________________________________

Úvaha na téma “ Moc a nemoc ”

Toto téma je trochu těžší na vysvětlení. Každý se totiž na moc i na nemoc dívá trochu jinak.

Já se na nemoc ( od slova nemohu) dívám vždy trochu jinak, záleží na situaci. Někdy je jen dobře, když se na chvíli zastavíme a uspořádáme si myšlenky. Nemoc může mýt původ nejen tělesný, ale i duševní původ. Zde se však někdy nacházíme před otázkou, zda opravdu nemůžeme nebo si jen namlouváme, že to nejde. Nemoc se ale objevuje v našem životě mnohem častěji, než si uvědomujeme. Ku příkladu, když za nás někdo něco rozhodne. To je taky typ nemoci, ve smyslu, že něco nemohu.

Moc často lidé vnímají jako schopnost někoho/něco ovládnout. To je ale jen jeden typ moci. Stejně jako u nemoci je mnoho pojetí tohoto slova. Moc může také znamenat schopnost rozhodovat sám o sobě, nebo schopnost odolat pokušení provést něco zlého. To je taky typ moci. Celkově vzato moc není špatná věc, záleží na člověku, který ji používá. Moc a nemoc jsou dvě síly, které se navzájem doplňují. To je dobře, protože bez rovnováhy není štěstí.

Eliška

____________________________________________________

Nemoc je třeba angina nebo horečka ale třeba muže bit nemoc i moc velká lenost nebo příliš velká citová vazba k věci či živé bytosti když to vezmu obecně skoro každá věc nám muže způsobit nějakou nemoc třeba  lásce se někdy říká nemoc protože muže ovlivnit naše chovaní pocity a naladí nebo třeba jídlo nám muže způsobit nemoc třeba moc cukru nám muže způsobit cukrovku nebo třeba u mě je nemoc když vyklidím míčku aniž by mě někdo o to poprosil tak mi všichni říkají jestli nejsem nemocni a ještě sem zapomněl zmínit různé závislosti třeba kouřeni piti alkoholu nebo různé drogy které taky vedou k různím nemocem.

Moc má hodně podob je dobra a zla 

zla moc nemusí to bit ani vysoce postaveni člověk stačí když umí dobře mluvit přesvědčovat má ambice a vysoké cíle  a taky kontakty a hodně silnou zbraň media díky mediím muže ovlivnit veškeré informace co se děje po světě a to  aniž by musel vytáhnout zbraň či jaké koly donucovací pros cetky například Adolf Hitler se dostal k moci díky dobře mluvě slíbil Německu že když ho zvolí vraty Německu slávu a taky Hitlera pohaněla nenávist k židům ale Hitlera nebil vždy plni nenávisti. Hitler pocházel z rodiny rakouského celního úředníka. Byl nadaný, nedokázal však systematicky pracovat a dodržovat kázeň, a proto nedosáhl maturity. Toužil stát se umělcem, pro nedostatek výtvarného talentu však nebyl přijat na uměleckou školu. Po smrti rodičů se protloukal ve Vídni jako nezaměstnaný bez domova. V té době se utvrdil ve svých nacionalistických, rasistických a antisemitských názorech a začal se zajímat o politiku.

Adolf Hitler – Wikipedie (wikipedia.org) zde zdroj 

a pak je tu dobra moc když člověk požívá své postaveni k dobru. když to tak vezmu na začátku nejde zlou a dobrou moc rozeznat člověk muže říkat hezké věci ale nikdo nevidí tomu člověku do hlavy až činí ukážou pravou tvař i z hodného člověka se muže stát ten co bude ubližovat a často stačí málo. 

Milan

_____________________________________________

Moc a nemoc

Moc a nemoc jsou dvě věci, které se v životě střetávají. Když má člověk moc, může rozhodovat o věcech, ovládat situace nebo lidi kolem sebe. Na druhou stranu nemoc nám ukazuje, jak jsme zranitelní a že nejsme všemocní. Když onemocníme, najednou si uvědomujeme, že i přes naši sílu a schopnosti máme svoje hranice. Moc nám někdy může dávat pocit, že můžeme všechno, ale nemoc nás rychle vrátí zpátky na zem. Učí nás, že nemáme všechno pod kontrolou. Moc a nemoc se navzájem doplňují, protože díky nemoci chápeme, že nemůžeme vždycky být silní. Nemoc nás učí skromnosti a tomu, že je důležité přijímat své slabosti. V konečném důsledku není opravdová moc o tom, že vždycky zvítězíme, ale spíš o tom, že umíme přijmout, když něco nezvládneme.

Jakub Šrotýř

___________________________________________

Moc a Nemoc 

I přes to co nás možná originálně napadne, moc muže být nemocíí a to stejne platí na opak.

V lidské historii mame ažli miliony příkladu, jak vladci s ohromnou moci zešíleli paranoiou a strachem o tu svou moc, až tak že to pro ně bylo detrimentální a byly v nekonečném stavu bezmoci, na druhou stranu nemoc může být mocí.Bezpečí, které moc poskytuje, je zároveň i jistou stagnací, zatímco bezmoc člověka nutí hledat nové cesty, překračovat hranice a přemýšlet o tom, jak znovu získat kontrolu nad svým životem. Historie je plná příkladů, kdy právě lidé, kteří byli zbaveni moci, nakonec dosáhli největších změn. Absence moci tedy není jenom ztrátou. Je to výzva. Výzva, která nutí člověka zamyslet se nad svou pozicí ve světě, nad svými vztahy s ostatními a nad tím, co může udělat, aby opět získal pocit vlastní síly. V této výzvě je obsažena možnost růstu, sebepoznání a někdy i radikální transformace.

Jonáš Opletal