Ilja Jefimovič Repin byl ruský malíř a pedagog. Narodil se v roce 1844 v Čuhujivu v Ruském impériu a zemřel v roce 1930 ve své vile Penaty Estate – z té je v dnešní době muzeum.
Maloval realistické výjevy ze života prostých ruských lidí. Byl vynikající portrétista, jeho portréty jsou přesně to, co si představuji pod pojmem realismus, realistická malba. Postavy na obrazech jako by dýchaly vlastním životem, nejsou jen nápodobou skutečnosti, nýbrž mají vlastní příběh.
Jeden z nejslavnějších obrazů Repina Záporožští kozáci píší dopis tureckému sultánu
Jeho nejznámějšími obrazy jsou bezpochyby Záporožští kozáci píší dopis tureckému sultánu, Burlaci na Volze, Sadko v podmořském království, Ivan Hrozný nebo Nečekali. Ilja Repin maloval především portréty obyčejných lidí a jejich těžký život, ale pod štětec se mu dostaly i známé osobnosti té doby, herci, kritici, umělci, spisovatelé, nebo šlechta. Několikrát zvěčnil například Lva Nikolajeviče Tolstoje ( spisovatel ):
Nebo kritika Stasova, s kterým se znal.
Jeho oblíbeným námětem byla jeho dcera Věra, kterou maloval od miminka po dospělou ženu. Děti měl Ilja Repin čtyři, tři dcery a jednoho syna. Manželství Ilji a jeho ženy Věry se rozpadlo asi po deseti letech okolo osmdesátých, devadesátých let 19. století.
V letech 1894–1907, tedy už po rozvodu, působil jako profesor na petrohradské Akademii. Sám Repin vystudoval v letech 1863 – 1871 právě tuto Akademii umění. Od akademického způsobu malby se ale odklonil k drsnějšímu realismu.
Za svůj život Repin namaloval mnoho maleb i pouhých skic, z kterých je těžké vybrat jich jen pár, vyzdvihnu tedy už zmiňovaný obraz Burlaci na Volze.
Repin jej maloval několik let a putoval po břehu Volhy a okolních vesnicích, aby nastudoval opravdové burlaky. V době, kdy Repin burlaky studoval, už tato práce upadala a byly to poslední roky, kdy se s ní dalo setkat. Burlaci na Volze vznikali asi tři roky, velikost plátna je 131 x 281 centimetrů.
Dalším zajímavým dílem ( a velmi známým ) je obraz Záporožští kozáci píší dopis tureckému sultánu. Vlastně ne ,, obraz“ ale ,, obrazy“ – tento výjev má několik verzí, větší a menší, sám Repin prý měl nejraději jednu malou verzi obrazu. Repin samozřejmě kozáky navštívil a namaloval hodně variant, než konečně došel aspoň trochu ke kýženému výsledku poťouchlého veselí bujarých silných chlapů, žijících naprosto svobodně a odpovídajících právě pomocí písaře uprostřed na výzvu tureckého sultána podrobit se. Zajímavé je, že obraz okamžitě za pohádkově velkou sumu 35 tisíc rublů koupil car (Repin si za ty peníze pořídil statek).Repin na těchto kozácích pracoval od roku 1880 a skončil v roce 1891. Největší obraz je velký 217 x 361 cm.
Repin byl členem Sdružení putovních výstav, tato společnost vznikla jako odboj proti zatuhlému klasicismu Akademie. V roce 1901 si u něj vláda objednala jeho největší a nejobsáhlejší dílo Zasedání státní rady ( obrázek bohužel nemohu najít ), na kterém je vyportrétováno sto předních státníků a stoprvý je car. Tento obraz měří monstrózních 400 centimetrů na 877 centimetrů!
Ke konci života se přestěhoval do Finského Kuokkale, kde koupil vilu Penaty Estate pro svou přítelkyni Natálii Normandovou. Natálie ale zemřela a on se uzavřel před světem. Dostal atrofii a už nemohl skoro malovat. Napsal alespoň paměti Blízké a daleké. V roce 1930 zemřel a je pohřben na zahradě své vily, která je nyní dostupná jako muzeum veřejnosti.
Článek se dá dobře číst a moc se mi líbí umístění textu a obrázků 🙂
Perfektně zpracované