Práce žaček z 9. ročníku.
Vítr šustí listí na zemi. Mlha hustá, atmosféra dusivá. Chlapec sedí na zakrslé zdi, hlava je skloněná a smutný výraz jde vidět. Na zemi leží otevřená taška, u níž leží špinavé sešity a testy. Nemůže si pomoct, ale cítí obavy z výsledků testů, který jeho oči vidí. Sám není z další 5 nijak zvlášť nadšený, ale co si o tom budou myslet jeho rodiče? Přemýšlí a vzpomíná, jak chytrý býval. Jak se úsměv jeho matky pokaždé, když přišel domů s písemkou, trochu rozšířil. Jak mu vždycky dala nějaký sladký, když si všimla, že je zabořený v knihách. Jeho obočí se ještě více svraští, snaží se zadržet pláč. Projde kolem kočka, její kroky jsou o něco přesnější než kdykoli jindy. Zahrabe se mu pod paži a tiše ho utěšuje. Není třeba říkat žádná slova. Nebo – v jejím případě – žádné předení.
Kočka si jako obvykle prohlíží okolí, její ostražitost neustupuje. Všimne si dalšího testu, dále od ostatních. Známka se od ostatních liší, je o něco jasnější. Vlastně, když se nad tím zamyslí, není to jediná dobrá známka, kterou si všimne. Jsou tam ještě dva srolované papíry, oba s napsanou 2. Nemohla si pomoct a pomyslela si, že malý chlapec je kvůli horším známkám naštvaný, jeho mozek zcela ignoruje to, co je skutečné. Vedle známek jsou napsány poznámky, které chválí jeho intelekt. Ví, že si nemůže pomoct. Koneckonců, je to jen kočka. Jediné, co může dělat, je doufat, že si všimne, že proti němu nikdo nestojí.
9. ročník
_____________________________________________________________________________
Na zídce sedí zrzek a cítí se mizerně, protože má samý pětky. Vedle něj
sedí zrzavá kočka a kouká na ruku co zrzkovi bere jeho dobré známky.
Kočka se snaží kluka utišit, ale zrzek ztrácí naději. Má rád malování a
jde mu, ale to je jediný předmět co mu jde. A teď ta ruka bere to jediné
co mu jde. No a co s tím ? No to já nevím. Víte to vy ?
9. ročník
_____________________________________________________________________________
Na obrázku je ulice, podél chodníku je cca do pasu nízká zídka. Za zídkou je listnatý les s opadanými listy. Na zídce sedí brunet v modrých kalhotech s kšandami, červeném tričku a hnědýma botama. Vedle něj sedí oranžová kočka se zelenýma očima. Chlapec drží v ruce tužku. Pod ním je vysypaný červený batoh z kterého čouhají dvě knihy a vypadly z něj dva papíry s F- neboli špatnou známkou. Pod chodníkem je kanál z kterého čouhá fialová ruka co mu bere jediný papír s dobrou známkou. Společně s tím plave do kanálu všechna špína světa. Chlapec je zarmoutilý.
9. ročník
_____________________________________________________________________________
Kluk sedící na zídce před školou u lesa, nešťastný z další špatné známky. Avšak jednu se radoval, protože jednu dobrou známku dostal, ale jeho šikanátor mu tu radost zase vzal další výprask znova dostal. Po návratu domu to nebylo o moc lepší. Protože otčím znovu pil a chlapce urazil. Posmíval se, že je slabý a hloupý a matka to jen dorazila, macecha chlapce nesnášela, ubližovala mu pravidelně. Snad jediné co mu radost aspoň trochu nosilo byla zatoulaná kočka. Další den se prakticky opakoval, ale bylo to horší, mnohem horší. Dostal výsměch od celé třídy, protože jeho šikanátor mu na hlavu hodil rajče a rozmázlo se mu po hlavě. To bylo už moc a ten den se rozhodl to skončit všechno najednou. Ten den si život vzal. Avšak jeho otčím byl potrestán, matka jak by smet a šikanátor neskončil hůř než špatným posudkem a vyhazovem ze školy. Je však strašné, že si človek život musí vzít, aby agresoři za své činy pykali.
9. ročník
Milí deváťáci,
vítám Vás mezi autory hodnotné literatury. Váš soucit s klukem na zídce je obdivuhodný. Ovšem co když fialová ruka je jeho praděda, kterému ruka zfialověla od inkoustu, protože ve sklepě nemá WIFI?
Ať se Vám daří
Jo, může to být jeho praděda. Ruka mu zfialověla od inkoustu, protože ve sklepě nemá wifi a místo toho píše na papír.
První je nejlepší. Ostatní jsou v pohodě ig
Já jako jeden z autorů příběhu mi obrázek mi připomíná jednu scénu z mého osobního života.
miluju všechny ale ten první je rozhodně nejlepší.
Velice moc podařené. Popisy jsou velice kvalitní a srdce rvoucí. Díky za takové autory.
Myslím si že tato příběhová série je něco čím by se měl celý Heřman chlubit! Genialita tohoto příběhu by nejednoho dokázala rozplakat. Ten první příběh je ze všech nejlepší
Ta genialita toho prvního článku vzbuzuje emoce který jsem necítila nikdy v životě. Tato autorka je na svý cestě být lepší než Kafka, Dostojevskij nebo Jane Austen. Ráda bych investovala do její budoucnosti.