Humor je součástí našeho každodenního života. Setkáváme se s ním doma, ve škole, mezi kamarády, na internetu, ve filmech nebo jen během obyčejného dne. Někdy se smějeme něčemu, co je opravdu vtipné, jindy se smějeme sami sobě nebo nějaké situaci, která se nám stala. Podle mě ale humor není jen o tom, že se něčemu zasmějeme. Má v našem životě mnohem větší význam a může ovlivňovat i to, jak se díváme na svět kolem sebe.
Proč vlastně humor potřebujeme?
Myslím si, že hlavně proto, abychom si život dokázali trochu ulehčit. Každý člověk má nějaké problémy, starosti a povinnosti, které musí řešit. Když se ale s někým smějeme, můžeme na ně alespoň na chvíli zapomenout. V tu chvíli nepřemýšlíme nad tím, co bude zítra nebo co se stalo včera, ale jednoduše žijeme přítomným okamžikem. Čas při smíchu často uteče mnohem rychleji a člověk má pocit, že na chvíli ,,vypnul“ od všech svých starostí. Někdo dokonce humorem zakrývá bolest, kterou v sobě nese.
Humor má také velkou společenskou funkci. I s lidmi se kterými se neznáme, se díky stejnému humoru můžeme hodně rychle sblížit, či se dokonce stát přáteli. Společný smích tak může spojovat přátele, rodinu i úplně cizí lidi. Někdy dokáže uvolnit i nepříjemnou atmosféru a pomoci lidem překonat trapnou situaci.
Je u něj nějaká hranice?
Právě u humoru mezi lidmi ale záleží na tom, kde je hranice. To, co je pro jednoho vtipné, nemusí být vtipné pro druhého. Vhodný humor se hodí k dané situaci a lidem, kteří jsou přítomní. Nemístný humor se naopak může do situace nehodit nebo může někoho urazit, zesměšnit či ponížit. Nemístné tedy nemusí být jen něco, co řekneme na špatném místě. Může jít také o vtip, kterým se bavíme na účet někoho jiného. Důležité je s kým, v té dané době jsme. Pokud se nacházíme s člověkem, který si ze sebe dělá srandu na denní bázi, je těžké najít u něj nemístní vtip, ale naopak u citlivějšího člověka musíme být více obezřetní, jelikož by se ho určité věci mohli dotknout. Existuje také agresivní humor, který je přímo zaměřený proti určitému člověku nebo skupině. Může být založený na urážkách, zesměšňování nebo ponižování. Podle mě ale hodně záleží na tom, kdo takový vtip říká a komu. Mezi dobrými kamarády si například můžeme dělat srandu i z věcí, které by od cizího člověka působily jako urážka. Pokud se lidé dobře znají, často vědí, co si mohou dovolit. Humor se tak může stát dokonce známkou blízkosti a důvěry. Samozřejmě se najdou i lidé, kteří tuto hranici nepoznají a svým humorem druhým opravdu ublíží.
Jak je to s českým humorem?
Český humor je podle mě v tomto směru zajímavý. Je typický ironií, sarkasmem a tím, že si Češi často dělají srandu nejen sami ze sebe, ale také z ostatních. Někdy může být český humor docela ostrý a pro člověka, který na něj není zvyklý, může působit až nevhodně. Myslím si ale, že Češi většinou vědí, s kým si takové vtipy mohou dovolit a s kým už ne. Právě proto může být něco, co by mezi cizími lidmi působilo nemístně, mezi kamarády úplně normální a zábavné. Český národ podle mě humor potřebuje i proto, že nám pomáhá zvládat věci, které nejsou vždy jednoduché. Dokážeme si dělat legraci z politiky, autorit, společnosti, každodenních problémů, ale také sami ze sebe. Někdy je jednodušší se něčemu zasmát, než se tím neustále trápit. Humor nám umožňuje získat určitý nadhled a připomenout si, že život není jen o problémech. Díky mému cestování mi také došlo, že ne všechen humor jde ,,převést“ do jiného jazyka. Ne všechno má stejný význam, spoustu slov ani v jiném jazyce není a zkrátka proto jsem si i ten náš český humor velmi oblíbila.
Jaké máme typy humoru?
Existuje mnoho druhů humoru. Situační humor vychází z konkrétní situace, slovní humor si hraje se slovy a jejich významy. Ironie znamená, že člověk často řekne něco jiného, než skutečně myslí, a sarkasmus bývá jeho ostřejší podobou. Satira zesměšňuje například společnost nebo politiku, parodie napodobuje určitou osobu, dílo nebo styl a černý humor pracuje s vážnými či tragickými tématy. Důležitá je také sebeironie, kdy si člověk dokáže udělat srandu sám ze sebe. Právě schopnost smát se vlastním chybám podle mě člověku může pomoci nebrat se pořád tak vážně. Když se nad tím zamyslím, humor tedy není jen obyčejná zábava. Je to určitý způsob, jak se dívat na život.
Jaký je vlastně můj humor?
Myslím si, že můj typ humoru je různorodý. Nejvíce si dělám srandu ze situací, které se mi staly. Pobaví mě i různé reakce nebo meme v komentářích pod některými videi .Celkově mě ale nejvíc baví to, co píše sám život – tedy situační humor.


Krásné a přínosné zamyšlení nad humorem jako takovým. Díky!